Zájemci o sledování by podle něj měli mít výhled k severnímu obzoru nerušený světelným znečištěním. Polární záře jistá není, už v pondělí za soumraku je však dobře pozorovatelná planeta Venuše.
„Jejich aktivita je zajímavá tím, že občas bývají velice jasné, protože jsou tvořeny většími částicemi,“ říká o Tauridech astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.
V Hornickém muzeu bude Petřkovická venuše do neděle, vedení muzea předpokládá veliký zájem. Před jedenácti lety si ji na Výstaviště Černá louka totiž přišly prohlédnout čtyři tisíce lidí.
Noční svítící oblaka budou pozorovatelná v červnu a v červenci mezi 22. a 24. hodinou nebo ráno mezi 2. a 4. hodinou vždy na severu, případně severozápadě nebo severovýchodě.
Venuše se v průběhu posledních 1,5 miliardy let proměnila z oceánského světa na žhavý skleník. Lepší pochopení této změny je podle vědců důležité při chápání minulosti i budoucnosti naší planety.
„V následujících dnech můžeme časně ráno, okolo 6.30, vyhlížet velice nízko nad jihovýchodním obzorem trojici planet: Venuši, Mars a Merkur,“ uvedl Horálek.
Cílem projektů je pochopit, jak se z Venuše stal „svět připomínající inferno“, ačkoli se toto vesmírné těleso v různých ohledech podobá Zemi. Vyvrcholení misí NASA očekává mezi lety 2028 a 2030.
Představa, že astronauti s sebou z vesmíru dovezou i neznámé živé organismy, třeba mikroby, není jen nápad ze sci-fi románů. Znamenalo by to reálnou hrozbu pro zdraví jednotlivců i populací.
„Přízemí nastane ve 20 hodin, ale úplněk nastane ve 4.34 v noci,“ přiblížil Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd. Superúplněk bude tedy dobře viditelný po celou noc.
Kromě pravidelných Kvadrantid bude v lednu možné pozorovat polostínové zatmění Měsíce. Venuše bude z počátku roku jako jasná Večernice a v létě pak zasvítí jako Jitřenka.
Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) publikoval jako astronomický snímek dne fotografii českého autora Petra Horálka. Během dvacetileté existence je to pátá fotka z České republiky.
Velmi vzácnou sošku venuše našli archeologové na poli v Kasárnách u Znojma. Že je stará 7000 let, není až tak neobvyklé, ale odborníky zarazil její vzhled. Na dolní polovině těla jí totiž autor nevymodeloval nohy, ale sukni. Takové venuše se přitom na Moravě našly pouze tři.
Dnes je tomu přesně 90 let, co tým archeologů pod vedením Karla Absolona objevil Věstonickou venuši. Drobná soška dodnes vyvolává řadu otázek: Stále se neví, kdo ji vyrobil a co přesně měla představovat.
Také východní Morava má svou pravěkou Venuši. Fragment ženské tváře objevil pedagog Miroslav Černý v hromadě střepů nalezených už v 90. letech u Hostišové. Podle zhruba šest tisíc let starého úlomku pak vytvořil rekonstrukci původní podoby. Jak letos potvrdila Česká archeologická společnost, jde zatím o jediný nález tohoto druhu ve Zlínském kraji.
Věstonická venuše opustila Česko. Za přísných bezpečnostních opatření byla z Moravského zemského muzea převezena do Londýna. Několik měsíců bude vystavena v Britském muzeu, v rámci expozice Umění doby ledové: Zrození moderní mysli.
Právě teď mají lidé na dalších sto pět let poslední šanci zahlédnout unikátní astronomický úkaz. Planeta Venuše působí sice malé, ale o to unikátnější zatmění Slunce.
Do přerovského Muzea Komenského se za přísné policejní ochrany vrací jedna z nejcennějších národních památek nalezených na území města. Jde o umělecké dílo z doby pravěku, které dostalo jméno Předmostská venuše. Společně s dalšími pravěkými uměleckými předměty bude rytina ženy na mamutím klu součástí nové muzejní výstavy Umění z času lovců.
Noční obloha nabízí v těchto dnech jedinečnou podívanou na pět nejjasnějších planet sluneční soustavy, kromě nich ale pozorovatelé mohou spatřit také kometu a Měsíc. Astronomický úkaz bude k vidění do poloviny března a jeho opakování nastane až v roce 2036.
Jeden z nejstarších uměleckých artefaktů v Evropě má podle všeho dvojče. Velmi cenná Venuše z Předmostí u Přerova má totiž zřejmě sestru u amerického sběratele umění. Původní rytinu ženy na mamutím klu ze starší doby kamenné mělo zatím exkluzivně jen Moravské zemské muzeum v Brně. A právě jeho odborníci se pokouší zjistit, jestli i druhá Venuše z Ameriky je pravá.
Dnes je tomu přesně 85 let, co archeologické naleziště na úpatí Pavlovských vrchů nedaleko Dolních Věstonic na Břeclavsku vydalo svůj nejvzácnější objev: sošku Věstonické venuše. Asi 11 centimetrů vysokou figurku, která zobrazuje ženu kyprých tvarů, vytvořil pravěký umělec před více než 25 tisíci lety. Našel ji tým věhlasného archeologa a speleologa Karla Absolona ve zbytcích ohniště na sídlišti lovců mamutů.
