Názory veřejnosti na přijímání ukrajinských uprchlíků a zájem obyvatel o dění na Ukrajině se v posledních měsících příliš nemění. Vyplývá to ze dvou průzkumů Centra pro výzkum veřejného mínění.
V Keni se u hranic se Somálskem nachází uprchlický tábor. Lidé v něm jsou závislí na pomoci neziskových organizací. S Lékaři bez hranic tam působil i Tomáš Král.
Polsko od května vyzývá Bělorusko, aby přestalo s provokacemi. Sousední zemi, která je spojencem Ruska, navíc obviňuje z hybridních útoků. Mezi ně patří i podpora nelegální přeshraniční migrace.
Kritik podpory lidem, kteří uprchli před válkou na Ukrajině do Česka, spočítal, že čtyřčlenná ukrajinská rodina měsíčně získá na dávkách ze státní kasy 102 800 korun. Není to pravda.
Dalších šest procent uprchlíků dítě do školy nehlásilo a tři procenta ukrajinských dětí nebyla do školy přijata. Vyplývá to ze společného průzkumu PAQ Research a Sociologického ústavu Akademie věd ČR.
Loni solidární ubytovatelé od státu dostali 1,62 miliardy korun a letos v prvním pololetí 1,04 miliardy korun. Podle dřívějších informací dvě třetiny ubytovaných měly bydlení v samostatném bytě.
Nárok na ubytování v penzionech a ubytovnách mají nadále všichni uprchlíci, kteří mají status dočasné ochrany méně než 150 dní. Výjimkou jsou zranitelné skupiny.
Pomoc uprchlíkům se od července zpřísní. Nárok na nouzové bydlení budou mít jen někteří a humanitární dávka bude nově pojata jako příspěvek na životní náklady.
„Situace se zhoršuje především proto, že zde neslyšíme silné odsouzení útoků, které se dějí. Bohužel to souvisí i s nástupem dezinformátorů,“ říká Petra Naskosová
Před vchodem do evangelického kostela ve vídeňské čtvrti Simmering vlaje duhová vlajka. Kostel založil sudetský němec vyhnaný z Brna. Teď ho vede farářka Anna Kamplová z Nové Paky.
„Pokud si budeme vyprávět příběhy o muslimské invazi, které neustále opakuje Viktor Orbán a francouzští extrémisté, pak vzniknou napříč Evropou nálady podobné antisemitismu z 19. století.“
„Velký migrační příběh letošního a minulého roku je ten ukrajinský,“ vysvětluje v první části rozhovoru Gerald Knaus, architekt migrační dohody Evropské unie a Turecka z roku 2016.
„Dobrovolný a bezpečný návrat syrských uprchlíků do jejich vlasti je absolutní prioritou,“ uvádí se podle AFP v závěrečném komuniké pondělního jednání z jordánské metropole.
Papež si také vyslechl příběhy některých uprchlíků a věřící vyzval, aby na chudé a potřebné nikdy nezapomínali. Podle papeže jsou totiž právě tito lidé ti, kteří nejvíce potřebují pomoc ostatních.
Milionové Dnipro je logistickým uzlem a průmyslovým, obchodním i vědeckým centrem východní Ukrajiny. A také dočasným útočištěm asi dvou set tisíc uprchlíků, upozorňuje jeho starosta Boris Filatov.
Policejní prezident připomněl, že policie loni zaznamenala zhruba 182 000 trestných činů, což bylo meziročně o 19 procenta více, ale méně než před omezeními mobility kvůli koronavirové epidemii.
Podle prokurátorky to ale nevypadá, že by za smrt Mahmúda mohla třetí osoba. Okresní prokuratura v Přemyšlu už zprávu převzala a bude vyšetřovat, jestli v zařízení nezanedbali zdravotní péči.
Její těhotná matka utekla v roce 2014 z doněckého Lymanu, kde začala válka. Útočiště našli nejdříve u Kyjeva, a když vloni Ruská armáda zaútočila na Ukrajinu, utekli do Prahy.
Těžko souhlasit s vládní kampaní, která je vidět na mnoha plakátovacích plochách. Na ní je otázka: „Začlenit 460 000 uprchlíků z Ukrajiny?“ a odpověď: „Zvládli jsme to společně.“
Solidární příspěvek zavedl loni takzvaný lex Ukrajina. Dávku je možné žádat na ubytování s prostorem na odpočinek, pro přípravu jídla a osobní hygienu, se záchodem a přístupem k pitné vodě.
Do českých škol se stále nepodařilo umístit všechny školou povinné děti ukrajinských uprchlíků. V Praze jich je mimo vzdělávací systém minimálně 650, upozorňuje nezisková organizace META.
„V detenčním zařízení jsem byl týden. Místnost bez oken 3x10 metrů, bylo nás tam 40. Na spaní na podlaze jsme se museli střídat, zbytek stál. Záchod byl v rohu, dělat jste to museli přede všemi.“
