Předběžné výsledky nedělního hlasování ukazují, že politici, které podporuje Putin, míří k jasnému vítězství ve volbách gubernátorů například v Komiské a Tatarské republice nebo v Kamčatské oblasti.
Ruská Ústřední volební komise prakticky hned po schválení novely volebního zákona ve Státní dumě zavádí mechanismus, který bude napříště ve všech typech voleb počítat hned se třemi volebními dny.
Rusko je podle mluvčí diplomacie připravené k dialogu s Českou republikou, kvůli koronaviru se však nemohou uskutečnit schůzky náměstků ministrů zahraničí.
„Čísla jsou pravděpodobně mnohem vyšší,“ říká zástupce výboru Státní dumy pro ochranu zdraví Alexej Kurinij. „Bohužel jsme byli pomalí při provádění komplexního testování,“ dodává.
Už rok si domácí i světoví politologové lámou hlavu tím, jak to Putin udělá, aby u moci zůstal i po roce 2024, kdy by i podle jeho vlastního výkladu ruské ústavy nebylo možné, aby se o úřad ucházel.
Ve středu ráno přes 380 členů dolní komory parlamentu hlasovalo pro změnu ústavy. Ta by umožňovala ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi znovu kandidovat. Proti návrhu nehlasoval žádný člen.
Součástí je zákaz mít cizí státní občanství pro vysoké státní představitele nebo nadřazenost ruského práva nad mezinárodními dohodami. Kritici říkají, že změny budou sloužit k udržení Putinova vlivu.
Ruský prezident hovořil o změnách ve svém poselství o stavu země. Na pořad Státní dumy se má návrh dostat 23. ledna, druhé čtení by mělo následovat v únoru, kdy se rozhodne i o termínu referenda.
„Není známý tím, že by měl nějaký extra blízký vztah s Putinem. Je to tak trochu outsider, už ale pracoval s některými silovými složkami a je schopen s nimi jednat,“ popisuje odborník na Rusko.
Mišustin, kterého do funkce navrhl Putin, doposud působil jako šéf ústřední daňové správy a v zahraničí nebyl příliš známý. Agentura AP připomíná, že žádné politické ambice doposud najevo nedával.
V projevu, který v sále poslouchalo kolem 1300 hostů, ruský prezident uvedl, že by ústava měla být změněna tak, aby měla vždy přednost před mezinárodním právem.
V politické mluvě mají dnes Rusové slovo tranzit zafixované jako způsob, kterým bude chtít Vladimir Putin v roce 2024 zařídit, že zůstane vládcem země.
Na ukrajinském poloostrově, který před pěti lety Rusko anektovalo, se podle Poklonské určitě najde „krásné místo vybízející k míru a konstruktivnímu dialogu“.
Odpůrci režimu podávají jednu za druhou žádosti o mítinky a pochody a moskevský magistrát je jednu za druhou zamítá. Mezitím se v opozici rozhořel spor o taktiku a strategii dalšího postupu
Od roku 2004 vydalo Putinovo vedení na zbrojení bilion dolarů. Podle experta nebude možné se vyhnout lokálním proxy válkám a vážnější válce Ruska proti Ukrajině, než kterou vede teď.
Dlouholetá komunistická poslankyně ruské Dumy Tamara Pletněvová tak odpovídala na otázku o stíhání gayů kvůli zákon z roku 2013, který zakazuje šíření „homosexuální propagandy“.
„Podle prognóz odborníků, o jejichž kompetenci nepochybuji, během půldruhé dekády budou 30 procent obyvatelstva Ruska představovat muslimové,“ prohlásil předseda rady muslimských duchovních Gajnutdin.
Ruští poslanci schválili v prvním čtení zákon, který umožní odpojit ruskou část internetu – takzvaný Runet - od globální sítě. Novela má podle Státní dumy chránit Runet od útoků zvenčí.