Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba podle agentury Unian varoval, že případné uznání „okupovaných území“ bude znamenat konec mírových dohod z MInsku o urovnání konfliktu na východě Ukrajiny.
Prezident Putin na zasedání Valdajského klubu řekl mnoho pozoruhodných věcí včetně toho, že Západ páchá zločiny proti lidstvu, když nutí malé děti, aby podstupovaly operaci změny pohlaví.
„Ruská vláda usiluje o to zbavit se nezávislých médií. Nechtějí vypadat tak drsně a brutálně jako Lukašenko, proto využívají označení zahraniční agent,“ říká ruský novinář pro iROZHLAS.cz.
Moskevská radnice akci nepovolila s odkazem na omezení kvůli pandemii covidu-19, policisté nicméně nezakročili. Ruský prezident Vladimír Putin manipulaci s volbami popírá.
Demokraté zůstali bez zastoupení v parlamentu a bez podpory veřejnosti. Lidé opozičního předáka Navalného na sociálních sítích křičí, že jim ukradli vítězství, a již našli viníka své porážky.
Marija Butinová, která před třemi lety skončila v americkém vězení jako agentka cizí mocnosti, se stala poslankyní Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu.
Strana blízká prezidentovi Vladimiru Putinovi Jednotné Rusko si po volbách do Státní dumy, dolní komory parlamentu, udrží ústavní většinu. Výsledek potvrdila předsedkyně ústřední volební komise.
Parlamentní volby vyhrála prokremelská strana Jednotné Rusko, která si ve Státní dumě navíc udržela dvoutřetinovou většinu. Podle odborníka to je očekávatelný výsledek, který ale neodpovídá realitě.
Jednotné Rusko a komunisty následuje Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského s osmi procenty hlasů a strana Spravedlivé Rusko s více než 7,6 procenta.
Politolog Jan Šír si myslí, že Jednotné Rusko si dokáže udržet ústavní většinu, kterou má ve stávajícím složení ruské Státní dumy. Lze počítat s výsledkem výrazně nad 300 poslaneckých křesel.
V Rusku začnou netrpělivě očekávané třídenní volby do Státní dumy. Děje se tak v atmosféře utahování mocenských šroubů, které má vést především k tomu, aby ve volbách zvítězila strana Jednotné Rusko.
Tým ruského opozičního politika Alexeje Navalného radí lidem před ruskými volbami do Státní dumy, koho volit. Snaží se tím oslabit zisky vládní strany Jednotné Rusko.
Volební klipy povolených stran a hnutí na ruském federálním televizním kanálu Pěrvyj jsem zvlášť nevyhledával. Ale klipy byly vysílány spolu s reklamou uprostřed seriálu, takže utéct jim nešlo.
„Během nedávné schůzky zaměstnanců nám řekli, abychom se zaregistrovali a hlasovali pro vládní stranu. Řekli, že to je jediná strana, která nám zajistí plat,“ popsal muž z Jaroslavle.
„Rozdávání úplatků voličům, nejrůznější manipulace a pronásledování kritiků režimu – to jsou volební taktiky Putina a jeho strany pro volby v roce 2021,“ tvrdí komentátor Fjodor Krašeninnikov.
Před dvěma lety spolehlivě nadpoloviční většina Rusů vyjádřila jistotu, že výsledky průzkumů „jsou často zfabrikované, a to s jediným účelem: ovlivnit lidi tak, aby se chovali podle jistého zadání“.
Navalnyj i z vězení burcuje své krajany, aby si stahovali aplikaci umožňující „chytré hlasování“, zaměřené na vyeliminování kandidátů vládní strany Jednotné Rusko ve volbách do Státní dumy.
Ruská média upozorňují, že hlava státu uplatnila právo veta při podepisování zákonů poprvé za pět let. Mluvčí Kremlu sdělil, že Putin má otázky k některým částem zákona, neprozradil však, co mu vadí.
Podle dalšího průzkumu v květnu uvažovalo 22 procent Rusů o emigraci. V roce 2017 to bylo 15 procent. Ve věkové skupině 18 až 24 let chce emigrovat téměř každý druhý, je to 48 procent dotázaných.
Hrdina akčních filmů jako Nico nebo Těžko ho zabít byl už předtím členem strany Za pravdu spisovatele Sachara Prilepina. Tato strana se nedávno spojila se Spravedlivým Ruskem.
Lukašenko uspořádal státem realizovanou štvanici na šestadvacetiletého mladíka bez jakýchkoli politických aspirací. Ze srovnání s Putinem tak vychází jako pouhý mstivý ubožák.
Nový zákon předložili zákonodárci státostrany Jednotné Rusko. Právo být volen do Státní dumy má být upřeno lidem spojeným s „extremistickými nebo teroristickými organizacemi“.
Autoři zákona argumentují zefektivněním práce při pátrání po pohřešovaných lidech, odborníci jej ale označují za nástroj pro sledování opozičních politiků, protirežimních aktivistů a dalších.
Zatčených lidí, kteří vyšli ulic ruských měst podpořit Alexeje Navalného a vyjádřit odpor režimu, jsou jen v Moskvě tisíce. Policejní zadržovací střediska praskají ve švech.
Přelom roku je vždy ideálním prostorem pro čerstvé výhledy a všemožné prognózy. Výjimkou v tomto ohledu není ani Rusko, kde se textů tohoto druhu v posledních dnech vynořila celá řada.
Od návštěvy ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova v Minsku si mnozí slibovali spíše pokárání běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. To však, alespoň veřejně, nepřišlo.