Putin navrhl změny ústavy. Parlament má získat větší váhu, do klíčových funkcí by mohli jen Rusové
Během svého očekávaného projevu o stavu země prezident Vladimir Putin navrhl klíčové změny ruské ústavy. Poslanci Státní dumy podle něj mají dosáhnout na silnější roli při vytváření vlády, zároveň má ale Rusko zůstat „silným prezidentským systémem“. Šéf Kremlu zároveň uvedl, že podle nových pravidel by lidé v klíčových veřejných funkcích neměli mít cizí státní občanství. Za návrhy ústavních změn Putin sklidil nadšený potlesk.
„Hlavní jsou ruské zájmy. Rusko jsme my,“ prohlásil šéf Kremlu s tím, že případné ústavní změny by podle něj mělo potvrdit referendum.
V projevu, který v sále poslouchalo kolem 1300 hostů, prezident rovněž uvedl, že by ústava měla být změněna tak, aby měla vždy přednost před mezinárodním právem.
Jednota nám umožní dosáhnout nejvyšších cílů, vzkázal Vladimir Putin Rusům v novoročním projevu
Číst článek
Lidé v klíčových funkcích, včetně hlavy státu, by podle Putina měli mít pouze ruské občanství a nesmí mít trvalý pobyt v zahraničí. Prezidentem by se mohl stát pouze ruský občan, který v zemi žil po dobu nejméně 25 let a nikdy neměl jiné občanství.
Putin tak chce posílit postavení ruských poslanců při vytváření vlády, Rusko by ale nadále mělo zůstat silnou prezidentskou republikou – v pravomoci prezidenta má mimo jiné zůstat právo hlavu kabinetu odvolat a držet kontrolu nad vojenskými a bezpečnostními složkami země.
Ruská média a politologové si Putinova slova, jemuž končí mandát za tři roky, vykládají jako přípravu na budoucí předání moci.
Prezident by také měl mít se souhlasem Státní dumy pravomoc jmenovat šéfy „silových“ resortů, tedy například ministry vnitra, obrany a šéfa ministerstva pro mimořádné situace. Senátoři by zase měli mít právo navrhovat prezidentovi odvolat federální soudce a členy ústavního a nejvyššího soudu.
Podpora rodin
Značná část projevu se věnovala také ekonomice, boji proti chudobě a podpoře rodin s dětmi. V tomto smyslu prezident upozornil na problémy v demografickém vývoji a varoval, že „přímou hrozbou“ pro rozrůstání ruské populace jsou především nízké příjmy rodin. Ohlásil proto některá konkrétní opatření včetně nových dávek na děti v nejchudších rodinách a zvýšení příspěvku od státu při narození potomka.
Miliardový projekt dělí Turecko. Erdogan hodlá v Istanbulu stavět nový vodní kanál, město se bouří
Číst článek
Nejchudší rodiny by od 1. ledna 2020 měli na dítě dostávat 5500 rublů (asi 2000 korun). Od příštího roku se tato částka zvýší v průměru na 11 500 rublů (asi 4200 korun), konkrétní částka bude nicméně záviset na regionu. Vyplácení dávek by u nejchudších rodin mělo pokračovat až do dosažení sedmi let věku dítěte.
Putin rovněž oznámil, že všichni žáci prvních čtyř ročníků budou ve školách dostávat teplou stravu bezplatně.
Pokud se podaří vychovat novou velkou generaci, opírající se o pevné spojení generací v rodinách, „budeme moci zaručit rozvoj Ruska jako velké a úspěšné země“, zdůraznil prezident za potlesku sálu.
Dalším tématem Putinova projevu bylo zdravotnictví. Prezident v tomto ohledu kritizoval hlavně špatnou dostupnost specializované péče ve venkovských regionech, zdravotnictví by se proto mělo modernizovat a zajištěno má být i to, aby se „kriticky“ důležité léky dostaly ke všem pacientům, kteří je potřebují.
Jaderná síla Ruska
Klíčovou část projevu tvořila také zahraniční politika – konkrétně pak jaderné zbrojení, které je podle Putina na vysoké úrovni a ostatní světové velmoci mohou jen snít o vývoji zbraní, které už Rusko má.
„Chci zdůraznit, že poprvé v dějinách, odkdy existují jaderné rakety, včetně sovětského období a novější doby, nikoho nedoháníme, ale naopak jiné přední státy světa budou muset vytvořit zbraně, kterými již Rusko disponuje,“ uvedl Putin.
„Nikoho neohrožujeme a ani se nesnažíme vnucovat svou vůli. Ale mohu ujistit, že kroky k posílení národní bezpečnosti jsme udělali včas a v dostatečné míře,“ prohlásil šéf Kremlu během více než hodinovém vystoupení.
