Rozvíjející se obchod Ruska s Čínou, Indií, Spojenými arabskými emiráty, Tureckem a dalšími zeměmi, které sankce nezavedly, se v posledních několika týdnech potýká s velkými potížemi.
Opatření by mohlo zasáhnout zejména závod na zkapalněný zemní plyn Jamal v arktické části Ruska, ze kterého je plyn rozvážen do přístavů v EU a dále do zbytku světa.
Sankce koordinované se zeměmi ze skupiny G7 se vztahují rovněž na 50 společností a jednotlivců zapojených do dodávek munice, obráběcích strojů, mikroelektroniky a logistiky pro ruskou armádu.
Klíčový faktor: přechod na válečnou ekonomiku. Jasná představa vrcholných ruských představitelů, čeho chtějí dosáhnout, ovlivnila zaměření země. Z toho podle oslovených odborníků těží Rusko stále.
Předseda nejvyšší volební rady uvedl, že představitelé EU nejsou ve Venezuele vítáni, jelikož zůstávají v platnosti „genocidní sankce proti Bolívarovské republice Venezuela a zejména její vládě“.
„Celá řada poznatků nasvědčuje tomu, že ruská diplomatická síť slouží i pro jiné zájmy než čistě pro diplomacii,“ zdůrazňuje v rozhovoru pro iROZHLAS.cz ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
Studie nicméně upozorňuje, že firmy, které se z Ruska zcela stáhly, se na celkovém obratu vytvářeným zahraničními podniky v Rusku před válkou podílely zhruba 30 procenty.
Filozofická fakulta řeší případ, kdy se její student v zahraničí prezentuje tituly, které nemá. Podle Etické komise porušil kodex, škola ale tvrdí, že nedokáže zjistit, zda si tituly přisvojil sám.
UniCredit je po rakouské Raiffeisen Bank International největší evropskou bankou v Rusku. Čelí rostoucímu tlaku ze strany orgánů bankovního dohledu eurozóny, aby své aktivity v Rusku omezila.
Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová ve středu již předem pohrozila, že pokud EU uvalí sankce na ruská média, západní novináři v Rusku pocítí „rychlou, tvrdou a bolestivou reakci ruského státu“.
V připravovaném 14. sankčním balíku Evropské unie vůči Rusku bude i mediální platforma Voice of Europe. Česká vláda tuto společnost koncem března zařadila na národní sankční seznam.
V Rusku jsou k dostání výrobky firem, které oznámily odchod ze země po začátku invaze na Ukrajinu. Společnosti vytvořily síť alternativních dodavatelských řetězců. Týká se to i firem Apple či Samsung.
Dovozy ruské ropy do Česka zhruba za rok skončí. A to i přesto, že podíl ropy z ruského ropovodu Družba činil loni 58 procent z celkového dovozu do Česka.
„Hlavní je názor vedení Číny a jejich politických elit, že Čína potřebuje Rusko jako strategického partnera, ale ne jako spojence proti USA. A tento vztah se snaží podporovat,“ vysvětluje Thomas Eder.
Tento vývoj docela jednoduše ukazuje, že spoléhat při podpoře Ukrajiny jen na zjevně bezzubá ekonomická opatření nelze – výsledky už jsou a želbohu i budou víceméně tristní.
„Putin dbá na to, aby řízení ruské ekonomiky bylo co nejméně ideologické a zůstalo v rukou odborníků,“ říká Alexandra Prokopenková, která po začátku války dala výpověď v ruské Centrální bance.
Loď se jmenuje Atlantic Navigator II. a původně se v Německu vůbec objevit neměla. Z Petrohradu mířila kamsi do Spojených států, ale cestou se jí kvůli nárazu do ledovce poškodil šroub.
„Když se zaměříte na politiky, kteří vždycky kladně mluvili o Putinovi, jsou to ti z krajní pravice,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz Bas Eickhout z Nizozemska.
Podle české kontrarozvědky BIS hraje Marčevskij klíčovou roli v proruském webu Voice of Europe, který šíří ruskou propagandu a dezinformace a je součástí široké ruské vlivové sítě v Evropě.
Sám by byl asi rád, aby si ho svět pamatoval jako mocného člověka v obleku na míru, slavná je ale především jeho fotka v poutech po zatčení ukrajinskou tajnou službou. Jak se to stalo?
Server Voice of Europe označila Bezpečnostní informační služba za hrozbu pro Česko. Byl součástí proruské sítě, kterou financoval politik a podnikatel Viktor Medvedčuk napojený na Vladimira Putina.
Členové sítě chtěli podle ABW uspořádat v EU proruské iniciativy a mediální kampaně s cílem prosazovat oficiální ruskou zahraniční politiku, včetně oslabení pozice Polska na mezinárodní scéně.
Dotčenými společnostmi jsou nápravná zařízení, kde byl Navalnyj držen do své smrti, a mezi osobami jsou soudci nebo zástupci ministerstva spravedlnosti, kteří se na Navalného perzekuci podíleli.