Poškození ruské rafinerie si podle gubernátora nevyžádalo žádná zranění. „Letecká obrana sestřelila jeden přibližující se dron, další byl zničen nad prostory závodu,“ uvedl Alexandr Drozdenko.
Ukrajina stále častěji ostřeluje v hloubi Ruska rafinerie a ropné sklady. Tato strategie se ukazuje jako užitečná nejen z hlediska dopadů na ekonomiku, její přínos je především vojenský.
„V důsledku dopadu trosek bezpilotního letounu na petrochemický závod vznikl požár, který byl neprodleně uhašen. Jeden zraněný pracovník byl hospitalizován,“ uvedl gubernátor Volgogradské oblasti.
Rjazaňská rafinérie se stala terčem útoků už v minulosti, naposledy před několika dny, kdy o nich informovala některá ruská média a také ukrajinská armáda.
Státní provozovatel ropovodů Mero chtěl koupit podíl Shellu Deutschland v rafinerii MiRo a také v transalpinském ropovodu TAL. Shell ale po víc než tři čtvrtě roce pokročilá jednání ukončil.
Ve hře je opět založení státního obchodníka s plynem, který by mohl pro Česko uzavřít kontrakty na zkapalněný zemní plyn. Českému rozhlasu to potvrdil ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela (STAN).
„Nic si nenamlouvejme, energetická krize zdaleka není vyřešena. Mohou přijít nové otřesy a my na to chceme být co nejlépe připraveni,“ nastínil ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela (STAN).
Minulý měsíc Orlen oznámil, že ukončil svou poslední smlouvu s ruskou společností Tatněfť s tím, že to nemohl udělat dříve, aniž by riskoval ruskou žalobu za porušení podmínek smlouvy.
Útok bezpilotního letounu způsobil požár v ropné rafinerii v obci Ilskij také o den dříve, tehdy tam podle ruské agentury vzplála nádrž s ropnými produkty.
Stávka francouzských rafinérii zesiluje. Do protestu za zvýšení platů se zapojili další odboráři. Kolik čerpacích stanic se potýká s problémy se zásobováním? A jak chce situaci řešit vláda?
Ceny ropy na světových trzích na zprávu zareagovaly zrychlením růstu. Severomořský Brent přidával více než jedno procento a jeho cena se blížila 93 dolarům za barel.
Ropovod Družba začíná v Rusku a v Bělorusku se dělí do dvou větví – severní vede do Polska a do Německa, jižní přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensko a do České republiky.