Dva zatčení pachatelé, zajištěné servery a kryptoměnové peněženky. Zátah na jednu z nejnebezpečnějších kyberkriminálních skupin měl ukončit sérii vyděračských útoků.
„Platbou výkupného podporujeme kriminální činnost a činnost ransomwarových gangů. Neexistuje garance, že úhradou oběť získá data zpět nebo že nebudou zveřejněna,“ říká cyber atašé Berta Jarošová.
Univerzita obrany čelila kyberútoku, pachatelé hrozí, že pokud nedostanou zaplaceno, tak zveřejní interní dokumenty. Není to ojedinělé, vysoké školy jsou pro zločince lákavý cíl.
Online zločinci útočí na jednotlivce i firmy, za zašifrovaná data chtějí výkupné. Často ale vyhrožují i zveřejněním citlivých informací, firmy tak můžou přijít o klienty a navíc dostat pokutu.
Podle mluvčího ústavu Milana Miky zatím není jasné, jaká přesně data unikla. Útok ale podle něj pronikl pouze do systému ekonomického oddělení. Chod zařízení není nijak narušený, ujišťuje.
„Dokážeme nasimulovat cokoliv, třeba infrastrukturu jaderné elektrárny nebo satelitu,“ říká Lucie Kadlecová, jež kromě akademického výzkumu působí v estonské kyberbezpečnostní firmě.
Kybernetickému útoku čelilo ŘSD 17. května, data se stále nepodařilo obnovit. Potrvá to nejméně pět měsíců. Pozastavené je vypisování zakázek, a zpozdí se proto soutěže na stavbu silnic a dálnic.
Server s dopravními informacemi Dopravniinfo.cz byl v sobotu dopoledne zcela nedostupný, stejně jako v předchozích dnech. Web ŘSD funguje jen částečně.
„Skupina i její infrastruktura byly zlikvidovány,“ citoval Interfax ze sdělení ruské tajné služby. Členové zločinecké skupiny byly zadrženi a obviněni z trestné činnosti, sdělila FSB.
Ruští hackeři spojení s tajnou službou SVR nadále s velkou účinností kradou z amerických úřadů data relevantní pro ruské zájmy. Používají přitom stále nové a těžko vysledovatelné techniky.
Kyberútoků na zdravotnická zařízení přibývá, a ne všem se podaří zabránit. Když už k napadení dojde, je důležité zjistit, co se stalo, a zda zdravotní dokumentace neleží k prodeji na darkwebu.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost před hrozbou kyberútoků varoval 16. dubna. Za poslední tři měsíce evidoval úřad celkem 23 útoků, výstraha proto zůstává v platnosti.
Falešné nabídky roušek a léků, počítačové viry schované za informace o koronaviru. Hackeři zneužívají obavy z nákazy, kromě mytí rukou je tak třeba myslet i na informační hygienu.
Na kolik si ceníte data ve svém počítači, fotky nebo dokumenty? První díl podcastu Cookies se věnuje šifrovacím virům, které vám zamknou všechna data a požadují výkupné.
Podle Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost ještě loni útočníci raději používali viry na těžbu kryptoměn. Tento rok jsou na vzestupu útoky takzvaným ransomwarem.
„Ve hře jsou dvě varianty. Cílený útok, nebo někdo omylem někdo kliknul na e-mail, na který neměl,“ řekl Radiožurnálu Vladimír Rohel z Národní agentury pro komunikační a informační technologie
Ministerstvo vnitra se postavilo proti plánu na zpřísnění bezpečnostních požadavků na resortní počítačové systémy. Podle ministra by to vyšlo dráž než případné odstranění následků hackerského útoku.
Rusko, Ukrajinu, Německo i Turecko postihl nový kybernetický útok pomocí vyděračského softwaru. Program uzamkl počítače některých médií či dopravních prostředků a za odblokování žádal výkupné.
