Praha||Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
O nikom se v médiích, na ministerstvu obrany a v Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) nediskutovalo tolik jako o Michalu Legdanovi. Někteří jeho případ přirovnávají k Mašínům.
Statečná, ale skromná. Skautka. Dagmar Skálová. V roce 1949 byla součástí puče proti komunistickému režimu. Ve vězení strávila 16 let. Silný příběh vypráví Vinohradská 12.
Cílem převratu, do kterého byli zapojeni i úředníci nebo vojáci, bylo v první řadě osvobodit generála Kutlvašra, velitele Pražského povstání, který už v té době byl vězněn komunistickým režimem.
Na problém nízkých penzí odpůrců a odpůrkyň komunistického režimu upozornil v minulém roce signatář Charty 77 Jiří Gruntorád, když týden držel hladovku před Úřadem vlády.
Je to až skoro neuvěřitelný příběh. Napínavé vyprávění Blanky Čílové, zasazené do souvislostí druhého a třetího odboje, sepsal novopacký rodák Daniel Polman.
Znala se rodina Mašínů s Miladou Horákovou? Plánovali bratři své činy dopředu? A jak vypadal útěk odbojové skupiny do Západního Berlína? Server iROZHLAS.cz srovnává film Tomáše Mašína s realitou.
„Myslím si, že 50. léta jsou v české kinematografii dost dietně zpracována. Měl jsem za to, že brutální, krvelačný komunismus je potřeba ukázat,“ říká režisér Tomáš Mašín o svém nové filmu.
Veřejnost i historikové jsou rozděleni postojem k opodstatněnosti obětí činnosti bratří Mašínů: mělo zabíjení skutečně význam pro třetí, protikomunistický odboj?
Režisér Tomáš Mašín dokončil po deseti letech příprav film o Mašínech nazvaný Bratři. Jejich příběh podle něj rezonuje mužskou odvahou. Zároveň ale za ním vidí i hodně ženské statečnosti.
Film natočil režisér Tomáš Mašín, vzdálený příbuzný bratrů Mašínových. Snímek vypráví o období mezi lety 1950 a 1953, kdy režim rodině zabere majetky a mladí bratři se rozhodnou k odporu.
Ve vykonstruovaném procesu bylo obžalováno celkem 13 lidí. Spolu s Horákovou komunisté v pankrácké věznici 27. června 1950 popravili oběšením i Jana Buchala, Oldřicha Pecla a Záviše Kalandru.
Třicetiletí rodiče Vyhnisovi navštěvovali Sokol, kde se dali dohromady s protinacistickými odbojáři. Gestapo je v roce 1942 pozatýkalo a zavraždilo. Zůstala po nich tříletá holčička Alenka.
46:44
Praha ||Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
Praha||Mikuláš Kroupa, Marta Edith Holečková|Historie|Příběhy 20. století
V létě 1948 se v obcích Moravskoslezských Beskyd necítili komunisti a udavači StB bezpečně. Šířila se zvěst, že v horách se utábořili zbojníci, kteří přepadají soudruhy a likvidují je.
Rodinu naložili do auta a vyrazili směrem k Brnu. Než vjeli do města, všem zavázali oči, teprve později se dozvěděli, že skončili v nechvalně známé vyšetřovně StB v Příční ulici.
Romantický klukovský odboj proti nastupující komunistické totalitě Černíka spolu s třinácti vrstevníky přivedl do brněnské věznice StB na Cejlu a před Státní soud.
Pětice mladíků s pistolemi proti armádě východoněmecké policie. Cíl jediný: za každou cenu se probojovat do svobodného západního Berlína. O komiks Zatím dobrý hrajeme tento týden v knižní soutěži.
Po dlouhé nemoci zemřel František Zahrádka - bývalý politický vězeň z 50. let. Bylo mu 87 let. Radiožurnálu to potvrdil Martin Jindra z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Organizovali státní převrat, prosazovali protikomunistická hesla, bránili kolektivizaci majetku. Komunistický režim je za to poslal na desetiletí za mříže nebo do pracovních táborů. Řeč je o sedmi mužích, kteří se nově zařadili mezi státem uznané hrdiny třetího odboje. A to i přesto, že ministerstvo obrany jejich zásluhy původně neuznalo. O jejich ocenění rozhodla až etická komise, ke které se odvolali.
Devatenáct osobností dnes z rukou ministra obrany převzalo ocenění za účast v protikomunistickém odboji. Na zákon, který by bojovníky proti komunismu uznal za odbojáře, se dlouho čekalo a platí teprve rok.
Uznání za aktivní odpor vůči komunistickému režimu a s tím spojené odškodné 100 tisíc korun nebo dorovnání důchodu na úroveň průměrné penze se zatím dočkalo jen několik set osob z více než 3700, kteří o to požádali. V řadě případů nesplňují daná kritéria, zároveň však na vyřízení čekají příliš dlouho i mnozí z těch, kteří uplatňují svůj nárok oprávněně. Vyřizování žádostí však ani v budoucnu zřejmě rychlejší nebude.
Představitel protikomunistického odboje Milan Paumer bude mít odedneška v Poděbradech pamětní desku. Člen odbojové skupiny bratří Mašínů v lázeňském městě vyrůstal. Pro mnohé je ale kvůli ozbrojenému boji proti bývalému režimu kontroverzní osobností. Pod petici, která odmítá vznik pietního místa, se v Poděbradech podepsalo 600 lidí.
Po letech sporů stát konečně ocenil lidi, kteří bojovali proti komunistickému režimu. Ministr obrany Alexandr Vondra 23 z nich předal pamětní plakety a odznaky jako potvrzení účasti v takzvaném třetím odboji. Čtyři z vyznamenaných už jsou po smrti a ocenění proto převzali jejich příbuzní.
Už týden přijímá ministerstvo obrany žádosti o osvědčení účastníka třetího odboje. K osvědčení dostane úspěšný žadatel jednorázově sto tisíc korun, statut válečného veterána, a pokud má malou penzi, dorovná se mu na průměr. Zájem o uznání svých aktivit v protikomunistickém odboji už projevilo na pět set lidí.