Obojživelníci, kteří při svém putování na zábrany narazí, pak pokračují podél plachty, dokud nespadnou do připraveného kyblíku. Odtud je dobrovolníci odnesou k nejbližší vodní ploše.
Několik druhů čolků a skokanů. Ale nejen to, i zvláštní druhy hub. Všechny ty žijí a rostou v lesních rybnících u Slavonic. Ochránci přírody se shodují, že si zaslouží zvláštní ochranu.
Vědci v Argentině objevili první přirozeně světélkující rosničku. Podle serveru New Scientist se jedná o vůbec prvního známého obojživelníka, který dokáže vstřebat a poté vyzařovat světlo. Nově objevená žába je tečkovaná, asi tři centimetry dlouhá a žije hlavně v amazonských deštných pralesích.
Vědci z americké Yaleovy univerzity zjistili, že posypová sůl, kterou silničáři používají v zimních měsících na namrzlé silnice, může ovlivnit pohlaví potomků žab. Na základě pozorování zjistili, že u pulců v okolí silnic se objevuje výchylka v poměru pohlaví. Převažuje počet samců. To pak potvrdil také experiment. Biologové přišli zároveň na to, že vliv na vývoj žab má také rozkládající se dubové listí.
Žáby na silnicích nejsou pro řidiče v Krkonoších ničím novým. Právě v těchto dnech jich putují stovky na svá přirozená trdliště, aby se tam rozmnožovaly. Jejich cesty ale často vedou právě po silnicích, a tak ochranáři vyrážejí na jejich záchranu.
Ochranáři přírody sledují v Jeseníkách nejvýznamnější tahy obojživelníků - pomáhají jim v bezpečné migraci ze zimovišť do rybníků, kam se přemísťují před rozmnožováním. Kdyby je nepřenesli přes silnici, velká část z nich by zahynula pod koly aut.
Řidiči v Moravském krasu by měli být v příštích týdnech při jízdě opatrnější. Nastal totiž jarní tah obojživelníků a především v okolí vodních ploch teď mohou narazit na žáby migrující přes silnice. Na řadě míst už ochránci přírody kolem vozovek postavili ochranné valy, které mají žáby ochránit.
Touto dobou se v Oldřichově v Hájích na Liberecku nahlas ozývá žabí kuňkání a kvákání. Skokani, ropuchy a sem tam i čolci se stěhují z lesa do Šolcova rybníka, kde se rozmnožují. Podle ochránců přírody z tamního ekocentra je to tradičně ideální doba pro uspořádání Žabího festivalu, aby se i veřejnost seznámila s tím, co se teď s obojživelníky děje.
Chrastava na Liberecku stojí o to, aby se v okolí města dařilo vzácným obojživelníkům. Na nevyužívaných loukách mezi Lučním a Bedřichovským rybníkem pro ně proto vyhloubili osm tůní.
V lesích u Načeradce na Benešovsku obnovili lesníci vzácné mokřady, kde jsou ideální podmínky pro život obojživelníků. Historicky tady kaskáda tůní byla, časem byla ale téměř úplně zanesena zeminou a přestávala plnit svoji funkci. Lesy České republiky vodní dílo s pomocí peněz z Evropské unie obnovily.
S jarním oteplením začala každoroční pouť obojživelníků za rozmnožováním a s tím i tradiční práce ochránců přírody. Pokud totiž musejí obojživelníci překonat silnici, až 80 procent z nich končí pod koly aut. V nejexponovanějších místech proto chrání ohrožené živočichy plůtky kolem silnic. U nich obojživelníky sbírají ochranáři a přenášejí je na druhou stranu.
Tisíce obojživelníků se v těchto dnech snaží zachránit ochránci přírody na východě Čech. Pomáhají jim v tom hlavně plastové zábrany kolem silnic. V období migrace žab tak denně jen na Královéhradecku a Náchodsku přenesou přes silnice stovky žab a dalších obojživelníků.
Projekt hledání „ztracených“ druhů obojživelníků začal přinášet první výsledky. Vědci po několika desetiletích znovuobjevili dva druhy afrických žab a mexického jeskynního mločíka.
Vědci vůbec poprvé objevili zelené fotosyntetizující řasy uvnitř buněk obratlovců. Tím, kdo do svých buněk vpustil zelené vetřelce, je severoamerický obojživelník axolotl.