Ohrožení obojživelníci. Posypová sůl mění pohlaví žab, vývoj ovlivňuje i dubové listí
Vědci z americké Yaleovy univerzity zjistili, že posypová sůl, kterou silničáři používají v zimních měsících na namrzlé silnice, může ovlivnit pohlaví potomků žab. Na základě pozorování zjistili, že u pulců v okolí silnic se objevuje výchylka v poměru pohlaví. Převažuje počet samců. To pak potvrdil také experiment. Biologové přišli zároveň na to, že vliv na vývoj žab má také rozkládající se dubové listí.
Chemické sloučeniny, které může vytvářet v okolí silnic posypová sůl, spolu s rozkládajícími se listy ovlivňují podle biologů mimo pohlaví potomků také velikost samic. Ty jsou kvůli tomu menší, a tak mají méně vajíček, které navíc mohou být nižší kvality.
Prostředí má podle biologa Lukáše Kratochvíla z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy na pohlaví žab obecně velký vliv.
Posypová sůl ovlivňuje pohlaví žab. O výsledcích vědeckého výzkumu Yalovy univerzity mluví Dalibor Zíta z vědecké redakce.
„Vývin pohlavních orgánů a sekundárních pohlavních znaků mohou ovlivňovat pesticidy, fungicidy ale také pH prostředí nebo i teplota. Žáby se dokážou docela dobře vypořádat s nejrůznějšími vlivy prostředí. Docela často mění způsoby určení pohlaví," řekl ve vysílání Českého rozhlasu Plus a dodal:
„Třeba skokani hnědí v Evropě mají jiný způsob určení pohlaví ve Švýcarsku nebo ve Skandinávii. Pokud by výchylka byla výraznější, třeba 90 procent až 95 procent, můžeme hovořit o potenciálu ohrožení populace."
Biologové v návaznosti na pozorování prováděli experiment v laboratorních podmínkách za pomoci nádrží, které simulovaly prostředí čisté a zasolené tůně a tůně s listnatým opadem javorů a s opadem dubů. V čisté vodě byl poměr vylíhlých žabích samic 63 procent, ve vodě s dubovým listím a slanou vodou to bylo o deset procent méně. Závěry pozorování se tak potvrdily.
I bez vlivu posypové soli a listí však žáby patří k ohroženým druhům. Jejich vyhynutí by mohlo mít dopad také na ekosystémy. Žáby například požírají larvy komárů a tím brání jejich přemnožení. Obojživelníci pak naopak slouží jako potrava ptáků a dalších zvířat.
Podle biologů by problém mohly vyřešit alternativní rozmrazovací látky nebo silnice tvořené solárními panely, které by samy sníh rozpouštěly. První kilometr podobné vozovky byl zprovozněn před Vánoci ve Francii.
