Zvláště v rozšiřování němčiny dosáhlo Česko pokroku, nedostatky má ale u dalších jazyků menšin. Vyplývá to z hodnoticí zprávy výboru expertů Evropské charty regionálních či menšinových jazyků.
„Já mám radost z toho, když se něco daří a když rodiče řeknou, že byli v Rakousku a jejich dítě všechno vyřídilo,“ těší ředitelku školky Vítězslavu Benešovou.
Za problém inspekce označila například nedostatek aprobovaných učitelů, tedy těch, kteří vystudovali obor se zaměřením na daný předmět. Učitelé s aprobací podle inspektorů umí lépe organizovat výuku.
Za deset let jde o nárůst o zhruba 43 tisíc dětí z původních přibližně 9100. Loni chodilo na ruštinu 52 tisíc školáků, tedy zhruba šestinásobek původního počtu.
Přistěhovalci budou v Rakousku dostávat příspěvky podle toho, jak umí německy. To je nejnovější návrh tamní vlády v rámci zpřísňování migrační politiky.
Německá důchodkyně bojuje za své právo být v úředních dokumentech označovaná ženskými tvary obecných slov. Spolkový ústavní soud proto v úterý začal projednávat její stížnost.
Podle primáře dětské kardiochirurgie Martina Kostelky je v Německu stejně doma jako v rodné Rokytnici. V mentalitě Čechů a Němců vidí rozdíly – zatímco sousedé jsou spolehliví, Češi jsou flexibilnější
Úspěšnost maturantů se znovu snížila. V jarním termínu nezvládlo státní část zkoušky 24,3 procenta středoškoláků, kteří ji skládali poprvé. To je v porovnání s loňským rokem zhoršení o 2,1 procenta. Nejhůře dopadla němčina, u které alespoň v některé části zkoušky propadlo 26,3 procenta maturantů. U matematiky, kde se píše jen didaktický test, to bylo 24 procent středoškoláků.
Ještě před osmi lety studovalo na středních školách v Karlovarském kraji víc němčinářů než angličtinářů. Poměr se obrátil, dnes se i v regionu, který má s Německem delší hranici než s českými sousedy, učí čtyři z pěti středoškoláků anglicky; německy jen dva ze tří. Německé firmy přitom bijí na poplach: sehnat české zaměstnance ovládající jejich jazyk je čím dál těžší, cena takových lidí na trhu práce tudíž roste.
Německé a rakouské firmy působící v Česku by si přály více německy mluvících místních inženýrů. Lidí, kteří mají špičkové technické znalosti a zároveň ovládají němčinu, je totiž stále málo. Firmy do Česka přitom chtějí přesouvat například i vývoj, který se ale bez komunikace v tomto jazyce neobejde. Česko-německá obchodní a průmyslová komora se snaží jeho výuku podpořit.
To nejlepší z německojazyčných divadel se v následujících deseti dnech představí i na českých jevištích. Začíná 19. ročník Pražského divadelního festivalu německého jazyka, který nabídne divákům v metropoli hned osm inscenací.
Českoněmecká divadelní skupina Čojč připravuje v Písku nové divadelní představení. Jmenuje se Es ist mir Buřt a týká se zdravého životního stylu. Skupina sdružuje mladé lidi ve věku od 15 do 24 let. Na přípravu nedělní premiéry jim zbývá už jenom pár dní.
Mateřská škola Kardinála Berana v Plzni se zapojila do projektu Krůček po krůčku do sousední země. Díky přeshraniční spolupráci s jednou z německých škol se plzeňské děti dozvídají víc o německé kultuře a učí se cizí jazyk.
Pravidelně jezdí děti z nedalekého Německa do mateřské školy v Novém Boru na Českolipsku. Na oplátku zase české děti do německého Waltersdorfu. Důvodem nejsou jen výlety, ale především vzájemná výuka cizího jazyka. Německé děti se učí česky a opačně, české německy. Učí se bez notýsků, ale především bez toho, aby musely sedět a sledovat učitelku. Vzájemná spolupráce obou mateřinek vznikla před deseti lety.
Od září bude na školách povinný druhý cizí jazyk. Německé a rakouské velvyslanectví proto vyrazilo do boje a přesvědčuje malé Čechy, aby si vybrali právě němčinu. Posledních dvacet let totiž zájem o němčinu upadá, přitom podle zástupců velvyslanectví německé firmy o Čechy stojí.
Každý rok dají stovky českých lékařů přednost práci v zahraničí. Nejde ale jen o zkušené lékaře, ale třetina z nich jsou ti mladí, čerstvě po škole. Podlehnout není těžké, zvlášť když zejména německé nemocnice vědí, na co nalákat.
1:42
|Barbora Pirochová, Pavel Polák, Eva Presová, Kateřina Kozmová|Ekonomika
Německá kancléřka Angela Merkelová není v zadluženém Řecku dvakrát oblíbená. Nekompromisní žena je symbolem tvrdých úspor, které musejí Řekové snášet výměnou za finanční pomoc. Jejím jasným a tvrdým slovům většina Řeků nerozumí. A často jí nechce rozumět ani řecká vláda. Možná to může být třeba i tím, že o němčinu je v poslední době v Řecku stále menší zájem.
Zájem o němčinu klesá, v kurzu je anglický jazyk. Ukázal to dnes zveřejněný výzkum. Proč je to tak, když němčina je jazyk našich sousedů, vysvětluje Vít Dovalil, ředitel Ústavu germánských studií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, který se na výzkumu také podílel.
Německo teď není v Řecku dvakrát oblíbené. Je to symbol drastických úspor, které musí Řekové snášet výměnou za finanční pomoc. Jak zjistil reportér Českého rozhlasu Pavel Polák přímo v Řecku, mezi mírnější antiněmecké projevy patří i pokles zájmu o němčinu na školách.
Vystudovala učitelství německého jazyka. Svoji budoucnost si představovala jasně: předávat své znalosti dětem ve škole. Ani náhodou ji při studiu na univerzitě nenapadlo, že práci jako učitelka němčiny nesežene. Až po promoci a poté, co začala pracovat, totiž Bára Petrová z Liberce zjistila, že o učitele němčiny není zájem.
Přesně před rokem se pro Čechy bez omezení otevřel pracovní trh v Německu a Rakousku. Uvítali to především lidé žijící v blízkosti hranic. Mnohým to zásadně změnilo život. Šanci využil i Jan Hazuka z Českých Budějovic, který pracuje v Rakousku.
Na otázku, zda hovoří německy, odpovídá kladně stále méně českých studentů. Upadající zájem o němčinu má proto oživit dohoda, kterou dnes uzavřela česká asociace krajů s velvyslanectvími Rakouska a Německa.
Jistá bavorská profesorka vytáhla do boje za zdvořilou mluvu. Chce, aby se na chodbách jejího gymnázia žáci zdravili „dobrý den“ namísto „ahoj“ a „na shledanou“ místo „sbohem“. Snaha o zákaz takzvaných severoněmeckých pozdravů vyvolala v Německu značnou pozornost.
Německé firmy v Česku nabízejí až 100 tisíc volných míst. Alespoň to tvrdí zástupci německého a rakouského velvyslanectví v Praze, a proto startují kampaň, která má podpořit výuku němčiny.
Čím dál méně Čechů se domluví plynně německy, což poškozuje ekonomické i běžné styky s Německem. Česko-německý fond budoucnosti proto vyhlásil projekty na podporu německého jazyka.
Angličtina jako povinný první jazyk na českých školách připomíná germanistům situaci s ruštinou před 25 lety. Podle Víta Dovalila z Ústavu germánských studií by měl stát žákům ponechat svobodu volby. Vládní expert na problematiku školství Daniel Mnich však argumentuje tím, že v dnešním světe patří angličtina mezi základní znalosti, bez nichž se člověk neobejde.
