Povinnou angličtinu přirovnávají germanisté k ruštině za komunismu
Angličtina jako povinný první jazyk na českých školách připomíná germanistům situaci s ruštinou před 25 lety. Podle Víta Dovalila z Ústavu germánských studií by měl stát žákům ponechat svobodu volby. Vládní expert na problematiku školství Daniel Mnich však argumentuje tím, že v dnešním světe patří angličtina mezi základní znalosti, bez nichž se člověk neobejde.
„Angličtina je v dnešním světě dovednost jako číst, psát a počítat. Tedy naprosto základní věc, důležitá pro celý život a není člověka, který by si bez ní dobře vedl. Druhý jazyk je vždy otázka preferencí, dostupnosti a odhadu toho, který jazyk budu potřebovat pro život a pro práci,“ vysvětluje stanovisko NERVU, jehož je členem, Daniel Mnich.
Diskuse o zavedení angličtiny jako prvního jazyka na školách v pořadu Publicistika na Radiožurnálu
Oproti tomu podle germanisty Dovalila není pravdou, že by opravdu každý potřeboval angličtinu. Například v příhraničních městech jako jsou Domažlice, nebo Cheb, se podle něj cení spíše znalost němčiny.
Svoboda volby
Dovalil by tak spíše navrhoval nechat volbu prvního jazyka na žácích. „Proč nařizovat někomu, že se nesmí jako první jazyk učit němčinu, nebo jiný cizí jazyk? Doby takovýchto reglementací minuly. Angličtina by se tím ocitala v roli jako Ruština před 25 lety. Vláda by neměla omezovat svobodu volby,“ domnívá se germanista.
Münich však argumentoval tím, že angličtina patří mezi základní dovednosti a u nich se také stát neptá, zda se je žáci chtějí učit.
Také Dana Hrušková, místopředsedkyně Spolku germanistů a učitelů němčiny považuje návrh ministerstva školství stanovit angličtinu jako první jazyk nešťastný. „Vede to k tomu, že je ukončena řada dobrých projektů, například v pohraničí, nebo projekty s Německem a Rakouskem. Školy se nemohou profilovat směrem, kterým by chtěly a vracíme se trochu k situaci, kdy jsme se museli učit němčinu,“ říká.
