Vojenský soud znal Su Ťij vinnou v pěti případech obžaloby z korupce. Su Ťij soudí vojenské tribunály v neveřejných řízeních, o kterých nesmí mluvit na veřejnosti ani její advokáti.
Nositelka Nobelovy ceny za mír Su Ťij byla zatčena loni v únoru, kdy se k moci v Barmě dostala armáda a svrhla civilní vládu její Národní ligy pro demokracii.
Ve věznici byly kvůli tomu vybudovány nové prostory. Budou se tam konat i zbývající soudní řízení, jimž čelí. Původně byla politička držena v domácím vězení, poslední měsíce strávila na tajném místě.
Nositelka Nobelovy ceny za mír Su Ťij, kterou armáda svrhla v loňském převratu, odmítá obvinění, že přijala úplatky v podobě statisíců dolarů a zlata od svého politického kolegy.
Nositelka Nobelovy ceny byla už loni v prosinci odsouzena ke čtyřem letům za mřížemi mimo jiné za podněcování násilí. Šéf vojenské vlády ji následně částečně omilostnil a trest snížil na dva roky.
Politička byla už začátkem prosince odsouzena na čtyři roky vězení. Vojenská junta později uvedla, že jí trest zkrátila na dva roky. V případě, že soud Su Ťij shledá vinnou, jí hrozí až 14 let vězení.
79 letý spolupracovník vězněné barmské vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij, Win Tchein, byl zatčen po únorovém převratu a je zatím nejpřísněji potrestaným z členů bývalé vlády.
„Exploze případů covidu včetně varianty delta, kolaps zdravotnictví a hluboká nedůvěra lidí ve všechno, co je spojené s vojenskou juntou, vytváří dokonalou bouři, která vede k úmrtím“ varuje OSN.
Su Ťij čelí již z dřívějška obviněním například z nelegálního dovozu vysílaček, šíření informací, jež vedly ke společenským nepokojům, či z porušování restrikcí spojených s šířením covidu-19.
Obhájci lidských práv proces kritizují. Obvinění proti političce jsou podle nich smyšlená a politicky motivovaná, aby už nemohla kandidovat v dalších volbách.
Stíhání se týká i několika dalších představitelů její někdejší vlády. Jde v něm o údajné zneužití pozemků vlastněných nadací, která nese jméno Do Kchin Ťij, jež byla první barmskou velvyslankyní.
V Barmě vznikly desítky nových milic a ozbrojených skupin odhodlaných postavit se armádě, odborníci proto upozorňují, že se v zemi schyluje k občanské válce.
Při sobotních protestech proti armádě zemřelo v zemi přes sto lidí. Policie podle svědectví nerozlišuje mezi demonstranty a těmi, kteří se do protestů nezapojují.
Min Aun Hlain se v projevu během vojenské přehlídky přímo nevyjádřil k neustávajícím protestům. Řekl jen, že „terorismus, který by mohl poškodit klid a sociální stabilitu státu, je nepřijatelný“.
Nově vznesené obvinění proti Su Ťij vychází z trestního zákoníku z koloniálních dob, který zakazuje zveřejňování informací, jež by mohly „vyvolat strach nebo znepokojení“.
Podle stanice BBC jsou mrtví hlášení z měst Rangún, Dawei i Mandalaj. Policie tam proti demonstrujícím použila ostrou munici, slzný plyn i gumové projektily.
Nově objevený druh se vyznačuje výraznými kruhy kolem očí a našedivělou srstí. Tento druh hulmanů rychle ztrácí životní prostor a ohrožují ho také lovci.