Správa železnic hájí postup v architektonické soutěži o proměnu hlavního nádraží v Praze. Zpočátku podle ní nebylo jasné, že je to kulturní památka. To připouští i památkáři. Co bude s projektem dál?
Areál školy od pražského architekta Bedřicha Bendelmayera z roku 1923 podle ministerstva kultury představuje ukázku architektonicky hodnotné veřejné stavby z prvních let samostatné republiky.
V Curychu byl nalezen ukradený obraz malíře Vlaha Bukovace, který téměř před 30 lety zmizel ze srbského zámku. V pátek o tom informovala zahraniční média.
Seznam objektů či předmětů s tímto statusem se rozšíří o sedm památek. Jejich výběr se soustředil na období od vzniku demokratického Československa po období dvou totalit 20. století.
Pokud má památka nejvyšší možný status státní ochrany, dosáhne její majitel na více podpory z veřejných zdrojů, stát ale může naopak také více tlačit na majitele, aby se o památku řádně staral.
Karlovarský kraj zahájí revitalizaci Císařských lázní bez toho, aby součástí projektové dokumentace byl multifunkční sál, který nemá v současnosti požehnání památkářů
Juditina věž. Románská památka na úpatí Karlova mostu je podle Prahy 1 v havarijním stavu. To odmítá Klub za starou Prahu. iROZHLAS.cz se proto vydal na místo a pořídil fotodokumentaci.
Seznam národních kulturních památek (NKP) rozšíří 19 sakrálních staveb a areálů. Je mezi nimi třeba poutní areál s kostelem na Bílé Hoře v Praze nebo poutní areál ve Svatém Janu pod Skalou.
Pražská Invalidovna se stala národní kulturní památkou (NKP). Vláda o tom rozhodla stejně jako o zařazení dalších 14 staveb na seznam chráněných pamětihodností. Spolu s barokní stavbou v pražském Karlíně se tak na seznam dostal palác Lucerna či ďáblický hřbitov, kde jsou pochováni političtí vězni. O schválení návrhu informoval ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).
K národním kulturním památkám se 1. ledna připojuje devět významných předmětů české historie. Například starodávný zpěvník nazvaný Žlutický kancionál, astronomické hodiny Engelberta Seigeho, gotická oltářní křídla z kostela v Roudníkách nebo slavné Palladium země české.
Karlovy Vary dnes čeká jednání o záchraně Císařských lázní, jedné z nejcennějších památek na území lázeňského města. Do diskuse mají promluvit památkáři, zástupci ministerstva kultury, krajského úřadu i karlovarského magistrátu. Peníze na opravy památky se hledají už přes 20 let.
Sto let stará brusírna se stejně starou fungující technologií v Harrachově a roubený Janatův mlýn v Buřanech zřejmě rozšíří seznam národních kulturních památek v Libereckém kraji. Obě pamětihodnosti stojí na Semilsku a jsou po domluvě přístupné lidem. Mlýn se dochoval tak, jak ho rod Janatů za čtyři generace vybudoval. V harrachovské brusírně se dodnes místo diamantu k broušení skla používá přírodní brusný kámen.
Nejslavnější umělecké dílo Národního divadla, Hynaisova opona, se už pět let marně uchází o zápis na seznam národních kulturních památek. Celá budova divadla je sice národní kulturní památkou, ale ochrana se vztahuje jenom na architekturu.
Zámek v Hnojníku na Frýdecko-místecku nezadržitelně chátrá. Ze zadní strany budovy jsou vykopnuté dveře, na mnoha místech chybí okna a přístupu do areálu už nebrání ani oplocení. Dvě brány totiž nedávno někdo ukradl. Od roku 2010 vlastní národní kulturní památku španělský investor, vůbec se o ni ale nestará. Zatím nedbá ani na nařízení úřadů. V obci už přestávají věřit, že se zámek podaří zachránit.