OBRAZEM: Útočiště parašutistů z Antropoidu i hrob TGM. Česko má nové národní kulturní památky
Kostel, kde padli parašutisté po atentátu na Reinharda Heydricha, či náhrobky Jana Palacha a Jana Zajíce se nově stanou národními kulturními památkami. Seznam objektů či předmětů s tímto statusem se rozšíří o sedm památek. Jejich výběr se soustředil na období od vzniku demokratického Československa po období dvou totalit 20. století. Vyplývá to z návrhu ministerstva kultury, který ve středu schválila vláda.
„Sedm objektů a jejich prohlášení národní kulturní památkou v souvislosti s 30. výročím listopadových událostí spojuje, že jsou určitým symbolem boje za svobodu a demokracii této země ve 20. století,“ řekl o nových národních památkách před jednáním vlády ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD).
Nový ministr kultury se chce věnovat opravám. ‚Stav památek je strašně zanedbaný,‘ řekl Zaorálek
Číst článek
Podobné památky tvoří nejvýznamnější část kulturního bohatství Česka a vztahuje se na ně přísnější ochrana než na kulturní památky, jichž je mnohem více.
Mezi národní kulturní památky budou nově například kostel svatého Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze, který byl posledním útočištěm parašutistů z operace Anthropoid. V kostele v červnu 1942 hrdinně čelili přesile nacistů po atentátu na zastupujícího říšského protektora Heydricha. Status získá i Larischova vila v Pardubicích, která je jedním z významných symbolů československého odboje. Byli v ní za druhé světové války vězněni, vyslýcháni a popraveni obyvatelé obce Ležáky.
Národní památkou se stane rovněž hrobka prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka v Lánech, jako symbol úsilí a boje o vznik samostatného Československa. Na seznam se dostane i Hlávkova studentská kolej v Praze jako symbol úsilí studentů o uhájení svobody a demokracie proti německým okupantům 17. listopadu 1939 a připomínka studenta Jana Opletala, který byl smrtelně zraněn při účasti na protinacistické demonstraci 28. října 1939.
Okupace v roce 1968
Další část návrhů na nové národní památky se vztahovala k pozdější historii, především k letům 1968 a 1969, okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy a době nastupující normalizace. Národní kulturní památkou se tak stane budova Československého rozhlasu v Praze, která je symbolem boje proti okupantům jak v roce 1945, tak i v roce 1968.
Nejvyšší památkovou ochranu budou mít také náhrobek Jana Palacha na Olšanských hřbitovech v Praze od sochaře Olbrama Zoubka a náhrobek Jana Zajíce na hřbitově ve Vítkově od téhož autora. Palach i Zajíc se upálili na protest proti okupaci v roce 1968 a následné normalizaci.
Návrhy na národní kulturní památky musí na rozdíl od kulturních památek, které vyhlašuje samo ministerstvo kultury, projednat vláda. Rozhodnutí vlády o nových památkách nabude platnosti 15. den od uvedení ve Sbírce zákonů. Národní kulturní památky tvoří nejvýznamnější část kulturního bohatství Česka a vztahuje se na ně přísnější ochrana než na kulturní památky, jichž je mnohem více.
