Novinářka zveřejnila v článku na základě poskytnuté lékařské zprávy informaci, že aktivista Bandarenka neměl před svou smrtí v krvi žádný alkohol. Odsouzen byl i lékař záchranné služby.
„Vzhledem k tomu, jak byly protesty na začátku masové, se očekávalo trochu víc. Už relativně brzo ale bylo vidět, že se režim nijak výrazněji nedrolí, situace tedy dospěla do patu, který pokračuje.“
Ve své vlasti už přes pět měsíců čelí rozsáhlým protestům těch Bělorusů, kteří považují výsledky prezidentských voleb v zemi z 9. srpna loňského roku za zfalšované.
Podle odhadů běloruské opozice bylo od začátku protestů v Bělorusku zadrženo už více než 30 tisíc lidí. Demonstranti požadují, aby Lukašenko odstoupil, nesouhlasí ale také s policejním násilím.
Od návštěvy ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova v Minsku si mnozí slibovali spíše pokárání běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. To však, alespoň veřejně, nepřišlo.
V Minsku se podle místních médií konalo asi 25 demonstrací, každá s účastí několika stovek až tisíců demonstrantů, přestože je teplota skoro na nule a sněží.
Protesty v Bělorusku proti znovuzvolení současného prezidenta Alexandra Lukašenka pokračují i po třech měsících. Nově se demonstranti shlukovali do skupin, aby ztížili případné policejní zásahy.
Bandarenko zemřel v nemocnici poté, co ho neznámí maskovaní muži brutálně zbili. Podle opozice šlo patrně o členy bezpečnostních jednotek. Ministerstvo vnitra tuto verzi odmítá.
Klíčový exportní podnik Belaruskalij oznámil, že propouští 49 dělníků kvůli účasti na stávce, kterou svolala opozice. Soud ji totiž uznal za nezákonnou, a proto protest bere jako neomluvenou absenci.
V hlavním městě podle svědků policie zatkla desítky lidí. K rozprášení davu, který demonstroval proti vládě Alexandra Lukašenka, nasadila gumové projektily, slzný plyn a zábleskové granáty.
Shromáždění, které se původně konalo v centru Minsku, pořádkové síly rozehnaly a oblast zatarasily obrněnými vozidly. Demonstranti se rozešli po městě.
K částečnému uzavření došlo na hranicích s Polskem, Lotyšskem, Litvou a Ukrajinou. Hranice s Ruskem zůstaly otevřené, stejně tak zůstalo nadále otevřené letiště v Minsku.
„Generální stávka nedopadla podle představ opozice…Nyní se opozici ale podařilo vrátit lidi do ulic a otočit kormidlo, které se únavou vychylovalo v její neprospěch,“ říká odborník Pavel Havlíček.
Vztahy mezi Vilniusem a Minskem jsou napjaté i kvůli prezidentským volbám v Bělorusku. Lukašenkova oponentka Svjatlana Cichanouská se uchýlila právě do litevského exilu.
Zahájit práci odmítli pracovníci velkých chemiček v Grodnu a minských podniků MZKT a MZT. Do těchto firem ale přijela policie a zatkla neupřesněný počet dělníků, uvedl server Belorusskij partizan.
Přes sto osob bylo policií zadrženo. Nejvíce v hlavním městě Minsku, ale i při protirežimních demonstracích v Brestu, Vitebsku a dalších běloruských městech.
„V posledních dnech se situace v Bělorusku hodně vyhrocuje a konec října naznačí vývoj pro následující týdny a měsíce,“ říká odborník Pavel Havlíček s odkazem na ultimátum vůdkyně běloruské opozice.
„Režim s pomocí vojenské síly a pomyslných bodáků zůstává, ale nemůžeme mít z Běloruska druhou Severní Koreu,“ říká expert. Kam Bělorusko směřuje a jaké riziko plyne pro EU z ruské podpory Lukašenka?
Záběry z Minsku ukazovaly davy lidí, které mířily do centra běloruské metropole, a maskované příslušníky bezpečnostních složek odvádějící protestující do minibusů.
Světlana Alexijevičová má podle své spolupracovnice v zahraničí naplánované schůzky, knižní veletrh ve Švédsku a přebírání cen na Sicílii. Spisovatelce v Bělorusku hrozilo zatčení.
Již padesátý den probíhají v Bělorusku demonstrace proti prezidentovi Alexandru Lukašenkovi. Opozice považuje za prezidentku Svjatlanu Cichanouskou. „Svjata je prezidentka,“ znělo ulicemi.
Na inauguraci v Paláci nezávislosti bylo pozváno několik set lidí, včetně vysokých funkcionářů, poslanců, novinářů, vědců a činitelů z oblasti kultury a sportu. Veřejnost nebyla předem informována.
