Uplynulo sice osm dekád, aktualizací a stahování se zejména k situaci v Evropě mezi léty 1938 a 1945 je ale za poslední léta velké množství," komentuje ředitel Památníku národního písemnictví Stehlík.
Útoky v německém Magdeburku a na FF UK pro Radiožurnál porovnal Michal Stehlík, historik a profesor na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde byl v letech 2006 a 2014 děkanem.
O vítězství v senátních volbách mluví jak šéf ODS a premiér Petr Fiala, tak lídr nejsilnější opoziční strany ANO Andrej Babiš. Kdo tedy skutečně vyhrál senátní volby? Odpovídá historik Michal Stehlík.
Dezinformační leták, který se nyní masivně šíří hlavně skrze e-maily, v sobě spojuje například nepravdivou interpretaci Zápotockého měnové reformy a pravidelnou valorizaci platů politiků.
Hlásit se k Milanu Štefánikovi je na Slovensku podobné, jako když se v Česku zmiňuje Tomáš G. Masaryk. „Obrátit se k němu mohou nacionalisté i demokraté," říká historik Michal Stehlík.
„Vznikly a fungovaly pouze na základě stranického rozhodnutí komunistické strany až do jejich zrušení v prosinci 1989. Základem demokratického státu je, že ten má v rukou ozbrojené složky. “
Německého kancléře Olafa Scholze zobrazuje příspěvek vedle Fritze Scholze. Ten se ve třicátých letech přidal k SS a roku 1944 zemřel. Nezanechal po sobě ovšem žádné potomky.
Jaké výzvy nás čekají do budoucna? „Bude se řešit jak otázka migrace, tak potravin a zemědělství. A rozhodně nepůjde o ideologický boj, ale o realitu,“ míní historik Stehlík.
„Společnost je z historie nepoučitelná. V politice se trochu vracíme do první republiky, kdy politické strany vládnou, ale je otázkou, jestli mají nějaké hodnoty,“ podotkl historik pro Radiožurnál.
Domácí nepřátele podporoval, podle tehdejšího našeho totalitního vedení státu, hlavně ten zlý imperialistický Západ. Ve stejném duchu postupovali i tvůrci politického seriálu 30 případů majora Zemana.
Pohled na 50. léta jinak. „První, co by vás napadlo obecně ve veřejném prostoru – procesy, Slánský, Milada Horáková, Toufar... Snažili jsme se vystoupit z těch jednoduchých razítek,“ popisuje Stehlík.
Brzy ráno 13. července 1943 obklíčilo Český Malín 1500 příslušníku wehrmachtu. Vojáci oddělili muže od žen, dětí a starých lidí. Pak je všechny postříleli.
Historici Jakub Rákosník a Michal Stehlík se shodují, že Zeman bude chápán jako hlava státu, která jednala destruktivně jak v oblasti hospodářské, tak politické.
Odvolává, odvolává a kritiku odmítá. Šéf Ústavu pro studium totalitních režimů. Rozhádali se v něm už zase historici. Kvůli čemu? Jak vlastně zkoumat dějiny? A potřebujeme na to speciální ústav?
„Před rozdělením Československa vznikl sociologický průzkum, jak se Slováci dívají na Čechy a jak se Češi dívají na Slováky,“ říká historik Stehlík. „Dnes bychom něco podobného těžko vydali.“
„I ten 1. leden 1993 jsme chápali tak, že se náš stát zmenší, ale pořád je to ten stejný stát,“ říká historik Stehlík. Zatímco u nás je 28. říjen státním svátkem, na Slovensku jde pouze o památný den.
Před třiceti lety – v létě 1992 – začalo dělení Československa. „Myslím, že to svým způsobem bylo tehdy nutné,“ hodnotí historik Michal Stehlík, spoluautor podcastu Přepište dějiny.
„Normalita“ znamenala další utažení všeho, v čem lidé žili. S okupačními vojsky v zádech a se všudypřítomným strachem, co všechno se jim a jejich blízkým může stát.
Možnosti propagandy ve filmu se po druhé světové válce chopili i komunisté v tehdejším Československu. Cíl byl jasný: Ovlivnit to, co si lidé mají myslet, ale čeho se mají bát.
Autoři nové výstavy Cesta na Horu Národního muzea bělohorské období vnímají v kontextu doby a nahlížejí na události z odstupu. Nehledají vítěze ani poražené.