„Otec říkal, že se drží. Je pro nás téměř po 4,5 letech vězení důležité slyšet, že je, i psychicky, relativně v pořádku, ale bylo vidět, jak moc je bledá a ubyla na váze,“ říká Tacjana Chomičová.
Nemálo pozorovatelů podotýká, že za Lukašenkovými represemi a utužováním moci stojí strach ze ztráty postavení, a to hlavně kvůli traumatu z opakování protestů. I proto volbám přikládá takovou váhu.
„Poprvé v historii Lukašenko nedovolil ani falešným opozičním kandidátům figurovat na hlasovacích lístcích. Poprvé lze tedy už rovnou dopředu volby označit za zfalšované,“ upozorňuje Franak Viačorka.
Kalesnikavová se s otcem naposledy viděla předloni v prosinci, setkání tehdy trvalo deset minut. Poslední dopis od ní příbuzní dostali loni v únoru. Úřady k ní nepouštějí ani jejího právního zástupce.
Odpůrci režimu běloruského autoritářského vůdce Lukašenka míní, že Západ měl dostat z vězení například nositele Nobelovy ceny za mír Alese Bjaljackého či jednu z tváří opozice Maryju Kalesnikavovou.
Diktatura chtěla eliminovat kritika – a stvořila mnohem mocnějšího nepřítele. Situace, k níž došlo jak v Bělorusku po zatčení Sjarheje Cichanouského, tak i v Rusku po smrti Alexeje Navalného.
Kalesnikavová byla odsouzena loni v září. Podmínky k životu ve vazbě měla náročné, její cela v Minsku pro čtyři osoby měla podle BBC rozměry 2,5 krát 3,5 metru.
Proces s Kalesnikavovou a Znakem se konal za zavřenými dveřmi. Provinili se tím, že vyzývali k demonstracím a stávkám. Tím měli podkopávat státní zřízení a ohrožovat bezpečnost Běloruska.
V Bělorusku tuto středu začal další ostře sledovaný politický proces. Před nejvyšším soudem stanula jedna z nejvýraznějších tváří protilukašenkovské opozice Maryja Kalesnikavová.