‚Bylo to naprosté zklamání.‘ Bělorusové se ptají, proč nebyli součástí velké výměny vězňů
Příznivci vězněných běloruských opozičních představitelů nebo ochránců lidských práv jsou zklamaní, že do největší výměny vězňů mezi západními zeměmi, Moskvou a Minskem nebyli zahrnuti žádní Bělorusové. Napsala to v sobotu agentura Reuters.
Spojenci odpůrců režimu běloruského autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka podle ní míní, že Západ měl dostat z vězení například nositele Nobelovy ceny za mír Alese Bjaljackého nebo jednu z tváří opozice Maryju Kalesnikavovou.
„Když jsme slyšeli, že je dohoda na spadnutí, doufali jsme, že její součástí bude někdo z běloruských politických vězňů. Především vězněný nositel Nobelovy ceny za mír,“ řekla Alena Masljukovová z organizace na ochranu lidských práv Vjasna, kterou Bjaljacki zakládal.
Bělorusko poslalo za mříže nositele Nobelovy ceny Bjaljackého. Soud mu uložil 10 let vězení
Číst článek
Jednašedesátiletý disident, jehož běloruský soud loni poslal na deset let do vězení za financování protivládních protestů, získal Nobelovu cenu v roce 2022 společně s ruskou organizací Memorial a ukrajinským Centrem pro občanské svobody.
„Bylo to naprosté zklamání,“ řekla Masljukovová z litevského exilu. Čtvrteční výměna vězňů je označována za největší mezi Moskvou a Západem od konce studené války. Její součástí bylo 26 lidí. Do Ruska se dostalo deset lidí včetně v Německu usvědčeného vraha a důstojníka ruské tajné služby FSB Vadima Krasikova.
Tři lidé pak zamířili do USA a 13 do Německa: mezi nimi byli Američané, ale i ruští oponenti Kremlu jako Vladimir Kara-Murza, kteří byli v Rusku vězněni. Bělorusko v rámci výměny propustilo německého občana Rika Kriegera, odsouzeného k trestu smrti.
Běloruští vězni
V Bělorusku je v současné době podle organizace Vjasna kolem 1400 lidí vězněných z politických důvodů. „Jsou drženi ve studených celách, bez kontaktu s příbuznými. Z vězení odcházejí s poškozeným zdravím,“ uvedla Masljukovová.
Exilová běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská už dříve upozorňovala, že mnoho běloruských politických vězňů nemůže komunikovat s vnějším světem a není známo, zda jsou živí, nebo mrtví. Podle Vjasny za mřížemi zemřelo v posledních letech šest lidí vězněných z politických důvodů.
Běloruský soud poslal dva vůdce opozice do vězení. Kalesnikavová dostala 11 let a Znak deset
Číst článek
Ve vězení je také flétnistka Maryja Kalesnikavová, která léta žila v Německu, ale vrátila se do vlasti a stala se jednou z tváří protestů proti Lukašenkově režimu. Běloruské úřady se ji v roce 2020 pokusily deportovat ze země. Ona ale na hranicích roztrhala svůj cestovní pas.
V roce 2021 si pak vyslechla trest 11 let vězení, mimo jiné ji soud shledal vinnou ze spiknutí s cílem převzít moc.
„Do poslední chvíle jsem doufala, že seznam (vyměněných) bude zahrnovat Maryju nebo kohokoliv z běloruských vězňů. Pro nás je to signál, že Bělorusko ani vězni v Bělorusku nejsou prioritou. A to je velmi znepokojující signál. Pro běloruské aktivisty je to deprimující,“ řekla agentuře Reuters sestra Kalesnikavové Tacjana Chomičová.
Německý kancléř Olaf Scholz označil rozhodnutí propustit usvědčeného vraha Krasikova za obtížné, ale díky němu Berlín dokázal zajistit propuštění ruských vězňů svědomí a Němce sedícího v běloruské cele smrti.
Když se Chomičová dozvěděla, že je do výměny zapojeno i Německo, doufala, že by se výměna mohla týkat i její sestry, která dlouho žila ve Stuttgartu. „Německou vládu jsme informovali o situaci politických vězňů. V Německu dostala řadu ocenění. Otázka je: proč nebyla ve skupině, která byla propuštěna?“ řekla Chomičová.
Novináři Gershkovich a Kurmaševová a dalších 24 lidí. Proběhla největší výměna vězňů od studené války
Číst článek
Rodina podle ní poslední dopis od její sestry dostala v roce 2022 a od té doby ji kvůli úřadům nemohou navštěvovat ani s ní komunikovat.
Ve stejném roce Kalesnikavová podstoupila operaci prasklého vředu a poté ji převezli zpět do vězení. Podle informací její sestry tráví většinu času na samotce a váží 45 kilogramů, přestože je vysoká 1,75 metru.
Dlouholetý přítel Bjaljackého Sjarhej Sys zároveň uvažoval, zda by tento ochránce lidských práv byl ochoten zemi v rámci výměny opustit. Do vlasti se vrátil dobrovolně z exilu, přestože věděl, že ho pravděpodobně čeká vězení.
„Znám jeho povahu a jsem si jist, že je nemožné, aby požádal Lukašenka o milost,“ uvedl Sys s odkazem na proceduru, která je podle Reuters v Bělorusku pro případnou výměnu nezbytná. „Nevím, co bude za pět let... Vše bude záležet na jeho zdravotním stavu,“ dodal.
