Cílem programu ExoMars je hledat známky možné existence života na Marsu v minulosti, zkoumat na planetě změny vody a geochemického prostředí a zjišťovat atmosférické stopové plyny a jejich zdroje.
„V následujících dnech můžeme časně ráno, okolo 6.30, vyhlížet velice nízko nad jihovýchodním obzorem trojici planet: Venuši, Mars a Merkur,“ uvedl Horálek.
Letos bude možné v Česku pozorovat částečné zatmění Slunce. K dalším zajímavým nebeským úkazům letoška bude patřit taky pozorování pěti planet Sluneční soustavy najednou.
Vědci experimentují s pěstováním různých plodin ve vesmíru, aby zpestřili jídelníček kosmonautů. Podle nich na Marsu bez schopnosti pěstovat nelze dlouhodobě přežít.
Součástí mise budou testy technického vybavení studium dopadu izolace na chování astronautů. Účastní se jí šestičlenná skupina z Rakouska, Německa, Izraele, Portugalska, Nizozemska a Španělska.
Rogozin informoval o dalším odkladu projektu, který má zahájit dlouhodobý ruský „měsíční“ program, počítající s odběrem vzorků z povrchu Měsíce a i s vybudováním základny na Měsíci.
Prověřovací let s mírným zrychlením na 2700 otáček, evidovaný jako čtrnáctý, bude vlastně jen jakýmsi skokem. Vrtulník vzlétne do pěti metrů a provede malé úhyby stranou, než opět přistane.
NASA je však opatrnější a před oficiálním potvrzením úspěšného odběru chce nejprve na dalších fotografiích ověřit, že je v trubici dostatečné množství materiálu pro analýzu.
Jeho symbolem je tučňák a najdete ho v mobilních telefonech s Androidem, v pračkách, ale i v superpočítačích ve velkých datacentrech nebo na Marsu. Řeč je o operačním systému Linux.
Podle představitelky projektu Louise Jandurové k tomuto závěru dospěli experti NASA po podrobném prostudování dat, která jim z rudé planety poslal Perseverance.
Perseverance také vyfotil v kráteru útvar připomínající útes, který mohl vzniknout sedimentací. NASA zároveň na Marsu úspěšně testuje nástroj MOXIE, což je stroj na výrobu kyslíku.
O přistání tehdy informoval i Československý rozhlas. Sonda vážila 600 kilogramů a nesla dalších 29 kilogramů přístrojů. Život na Marsu však nepotvrdila.
Vrtulník Ingenuity vesmírné agentury NASA má na Marsu za sebou již devátý let, který se dosaženými výkony zásadně liší od všech dosavadních testů. Stroj totiž překonal všechny své dosavadní rekordy.
Technické problémy vrtulník potkaly v závěru šestého letu 22. května. Stroj přidával rychlost a nakláněl se a vykazoval výkyvy ve spotřebě energie, nicméně bezpečně přistál.
NASA by chtěla s pomocí hub vymyslet stanoviště, která by sama rostla na Měsíci nebo Marsu. Bylo by to jednodušší, než tam dopravovat potřebný materiál ze Země.
Čínská mise Tchien-wen začala loni v červenci startem z kosmického střediska Wen-čchang. Po necelých sedm měsíců trvajícím letu sonda v únoru úspěšně dosáhla stanovené oběžné dráhy kolem Marsu.
Ingenuity má tentokrát dosáhnout rychlosti 14,4 kilometru za hodinu a nad zemí setrvat kolem 140 vteřin. Stroj také poprvé přistane na místě, které předtím „neprohlédl“ při svých předchozích letech.
„Čína poprvé zanechala stopu na Marsu,“ uvedla agentura Nová Čína. Přistání na Marsu označila za důležitý krok v čínském vesmírném programu. Robotické vozítko váží zhruba 240 kilogramů.
Vozítko vybavené sadou kamer, dvěma spektrometry, radarem a dalšími přístroji by mělo zhruba do týdne sjet z plošiny a zahájit průzkum části marsovské pánve nazvané Utopia Planitia.
NASA rovněž poprvé zveřejnila zvukový záznam Ingenuity pořízený Perseverance při čtvrtém letu vrtulníku. Zda se zaznamenat zvuk podaří, nebylo jisté, a to nejen kvůli osmdesátimetrové vzdálenosti.
„Starship přistála!“ oznámil komentátor testovacího letu. Požár, který se rozhořel u základny rakety, se podařilo rychle uhasit a raketa s označením SN15 po šestiminutovém letu zůstala stát.
Předchozí tři lety Ingenuity z 19., 22. a 25.4. byly úspěšné. Laboratoř tento týden na svém webu informovala, že při čtvrtém letu vrtulník měl předvést možnosti využívání průzkumu ze vzduchu.
Výroba kyslíku na Marsu je klíčová nejen pro pobyt astronautů na planetě, ale také pro pohon raket při cestě nazpět na Zemi. Výroba kyslíku na místě by tak výrazně zjednodušila logistiku misí.