„V Bělorusku byla hrozná zima a podmínky tam byly drsné. Já bych tam zůstal až do vlastní smrti, rodina ale byla v nebezpečí. Pokud se situace v Iráku nezlepší, budu muset znovu odjet,“ říká Iráčan.
Aerolinky už začátkem tohoto měsíce uvedly, že o odchodu z LSE uvažují. Poukázaly přitom na regulační komplikace spojené s odchodem Británie z Evropské unie, upozornila agentura Bloomberg.
„Podstatné je, že ministři zahraničí EU vyslali jasný signál Lukašenkovu režimu, že zneužívání mezinárodní migrace jako nástroje nátlaku na Evropskou unii je naprosto nepřípustné.“
Podle mluvčího se společnost musela vypořádat s náhlými změnami, kdy byly na poslední chvíli upravované regulace či povolení k letu. Tálibán také nařídil snížit cen letenek na úroveň před pádem vlády.
„Máme všechna technická povolení pro letecké operace. Náš první komerční let zajistí stroj Airbus A320, odletí z Islámábádu do Kábulu 13. září. V tuto chvíli máme 73 zájemců o let,“ uvedl mluvčí PIA.
Irská letecká společnost chtěla, aby prodejce změnil některé své postupy. Šlo o způsob informování o podmínkách odbavení před lety Ryanairu a také o údajné nepředávání kontaktů na klienty.
Rumunská státní letecká společnost Tarom se několik let potýká s finančními problémy. Po schválení komisí v únoru 2020 obdržela od rumunské vlády dočasnou záchrannou půjčku přibližně 36,7 milionu eur.
Po rozhodnutí Evropské unie vyhýbat se běloruskému vzdušnému prostoru musela Air France, stejně jako další evropští přepravci, změnit trasu letu a nahlásit ji Moskvě, protože chtěla létat přes Rusko.
Zrušit od středy letecké spojení s Běloruskem se podle BBC v úterý rozhodla také ukrajinská vláda, jak oznámil premiér Denys Šmyhal. Vláda omezí nejen lety do Běloruska, ale i přelety nad ním.
„Každá aerolinka si může naplánovat trasu podle svého uvážení a některým územím se tak úplně vyhnout,“ přiblížil pro iROZHLAS.cz mluvčí Řízení letového provozu.
V případě KLM komise schválila Nizozemsku pomoc 3,4 miliardy eur (86,6 miliardy korun) a v případě aerolinek TAP činila schválená pomoc 1,2 miliardy eur (30,6 miliardy korun).
Aerolinky ale ve své výsledkové zprávě uvedly, že v odvětví letecké dopravy už vidí signály začínajícího oživení. Loňský rok letecká společnost označila za nejnáročnější ve své historii.
Od začátku epidemie, kvůli které se snížil letecký provoz asi o dvě třetiny, a v případě některých společností až o 80 procent, není k dispozici dostatek letů k hodnocení pilotů v reálných podmínkách.
Lufthansa se stejně jako ostatní letečtí přepravci potýká s negativními dopady pandemie covidu-19 a musela si sjednat státní pomoc devět miliard eur, aby se vyhnula hrozbě bankrotu.
Od pátku se budou muset všichni cestující se Smartwings před odletem prokázat negativním testem. Až do teď mohli cestovatelé například do Egypta létat bez něj.
Zatímco někteří cestující se PCR testem nechají zkontrolovat na přítomnost covidu-19 ještě před odletem z Česka. Jiní nastupují do letadla neotestovaní a proceduru podstupují až v Egyptě.
Kvůli pandemii koronaviru hlásí německá letecká společnost rekordní ztráty. Lufthansa se chystá zrušit 20 procent vedoucích pozic a 1000 míst v administrativě.
Otevření proběhne v sobotu. Do plného provozu bude nové letiště uvedené 1. listopadu, kdy odstartují první lety. Podle médií vyšla stavba letiště na deset miliard eur (274 miliard korun).
„Každá letecká společnost má jiné individuální podmínky a lhůty, ne vždy jsou ale v souladu s českou legislativou nebo s vyjádřením Evropské komise,“ vysvětlil advokát Jakub Kadlec.
V dubnu a v květnu firma plnila plán z 80 procent – v dubnu dodala místo plánovaných 75 jen 14 letadel. Mnohé vyrobené stroje jsou zaparkované, protože aerolinky je kvůli krizi neodebírají.
„Stabilizační balík je klíčový pro naši budoucnost,“ vzkázal ve čtvrtek šéf Lufthansy Carsten Spohr akcionářům, kteří ho kvůli pandemii sledovali jen na dálku přes internet.
„Je to ukázkový příklad, kdy bohatý členský stát EU ignoruje evropské dohody ve prospěch svého národního průmyslu a ke škodě chudších zemí,“ řekl ve čtvrtek v Dublinu šéf Ryanairu Michael O’Leary.
Nejprve byl na stole scénář převzetí státem. Kritizovaná varianta se ale změnila v ručení za úvěr. „Vše musí být naprosto transparentní,“ říká k případné pomoci ekonomka Nerudová.
Skupina v inzerátu žádá českou vládu, aby jí jako vlády ostatních států pomohla zvládnout situaci s nedostatkem hotovosti, do které se nedostala vlastní vinou.
Místopředseda vlády Karel Havlíček v sobotu prohlásil, že by stát mohl koupit až stoprocentní podíl ve Smartwings. „Nikdy jsme neměli zájem o vstup státu do firmy,“ napsala mluvčí Vlaďka Dufková.
Emirates měly na konci března více než 105 tisíc zaměstnanců. Vedle snížení nákladů tento dubajský podnik zvažuje také urychlení dřívějšího záměru vyřadit z flotily velkokapacitní letadla Airbus A380.