V posledním díle našeho seriálu o československém pilotovi Robertu Ossendorfovi se dozvíte, co ho čekalo po jeho návratu do Československa v srpnu roku 1945. A jak strávil život po válce.
Letec Richard Santus přiletěl z Austrálie do Česka s historickým letadlem Aero 145. Během cesty se setkal s rizikovými situacemi a když se jednou rozhodl neriskovat, ocitl se v indonéském vězení.
„Spitfire, to byl kočár, to bylo neskutečný letadlo, perfektní letadlo,“ chválil Emil Boček stroj, ve kterém za druhé světové války létal. Z okupované vlasti odešel, když mu bylo 16 let.
O úmrtí brněnského rodáka, posledního žijícího letce RAF českého původu, informovalo Komunitní centrum pro válečné veterány Brno. V poslední době žil v jednom z brněnských domovů pro seniory.
50:12
Praha||Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
Příslušník SNB Karel Bažant chtěl ukrást letadlo a uniknout z Československa. Plán překazila manželka jednoho z letců, která Bažanta udala. Odsouzen nebyl, ale na Západ nevycestoval.
Německý pilot havaroval při bojích nad Frískem v roce 1943. Vědcům se podařilo vystopovat jeho sestru ve Spojených státech a pomocí DNA letce identifikovali.
Narodil se v Pruszkově u Varšavy, jako tříletý se s rodinou přestěhoval do Teplic. Po výcviku na navigátora 311. československé perutě absolvoval přes 500 hodin operačních letů. Zemřel v Izraeli.
Při návratu z nočního bombardování přístavu nedaleko Brém sestřelil letoun se šesti muži na palubě německý noční stíhač. Pět z nich zahynulo. Jejich ostatky ležely v Nizozemsku bez pohřbu 80 let.
Příznivce leteckých záběrů potěší nové životopisné drama Narušitel. Režisér David Balda ho totiž pojal v podstatě jako hodinu a půl dlouhý reklamní spot na létání v historických strojích.
Poslanci navrhli v pátek na státní vyznamenání i Karla Sýse. Jeho jméno se stalo terčem kritiky. Podpořil ho i místopředseda sněmovny Vojtěch Pikal. Jak řekl v rozhovoru pro iROZHLAS.cz, udělal chybu.
Tomáš Lom je jedním z mála ještě žijících Čechoslováků, kteří sloužili za druhé světové války v britské RAF. Jeho příběh je u nás málo známý – snad i proto, že vstoupil do KSČ. Tady je...
Prezident Miloš Zeman ke dni vzniku samostatné republiky vyznamenal 35 osobností. Nejvyšším státním vyznamenáním - Řádem bílého lva - ocenil in memoriam československého letce z druhé světové války Josefa Františka, příslušníka polské stíhací perutě v Británii.
V Británii se podílel na řízení leteckých bojů za druhé světové války a po skončení bojů pomohl vybudovat vojenské letectvo v Etiopii. Přesto ho zná jen málokdo. Vítězslav Rosík byl také diplomat a profesor letectví. Pocházel z vesničky Bzové u Bojkovic na Zlínsku. Dnes mu tam odhalili pamětní desku.
Patřil mezi nejúspěšnější Čechoslováky, kteří proti nacismu bojovali v řadách britské RAF. Václav Jícha vyhrál celkem sedm vzdušných soubojů. Létání miloval, v letadle ale nakonec také zemřel. Sedmdesát let po jeho smrti mu ve starých Bohnicích na domku, ze kterého v roce 1939 navždy odešel, odhalili pamětní desku. Mezi padesátkou lidí, kteří přišli zavzpomínat, byli i příbuzní Václava Jíchy.
Českoslovenští váleční letci 2. světové války se v Hradci Králové dočkali pamětní desky. Je na náměstí 28. října na zídce před kostelem Božského srdce Páně. Deska byla slavnostně odhalena v den Pražského povstání. Na místě byla zhruba stovka lidí a mezi nimi i samotní vojenští letci.
Desítky vojenských pilotů a příznivců letectví z celé republiky se dnes sešly na Univerzitě obrany v Brně. Konala se zde konference k 95. výročí vzniku Svazu letců. První profesní organizace pilotů vznikla prakticky ve stejné chvíli jako samostatné Československo.
Na pět stovek lidí se ve Slezské Ostravě naposled rozloučilo s generálem Zdeňkem Škarvadou. Válečný hrdina, který ve 2. světové válce bojoval pod vlajkou britského Královského letectva, zemřel v 95 letech. Na poslední cestě ho kromě nejbližších doprovodily i špičky české armády
Nejvíc obdivovatelů vojenské techniky na jednom místě jste v sobotu mohli potkat v Čáslavi. Tamější jindy přísně střežená letecká základna po dvou letech otevřela své brány veřejnosti a podle odhadu organizátorů navštívilo den otevřených dveří 65 tisíc lidí.
Pamětníků druhé světové války ubývá, a stále méně je i přímých účastníků někdejších bojových operací. Někteří z nich se ale dokonce vracejí na místa, která pro ně kdysi znamenala smrtelné nebezpečí. Jeden z bývalých letců britského královského letectva se nedávno vrátil do Krušných hor v severozápadních Čechách.
V civilní sekci obřího hřbitova v anglickém Brookwoodu najdeme část vyhrazenou bývalým československým letcům z druhé světové války. Svůj náhrobek tam má taky generálmajor Ivan Otto Schwarz. Jenže skoro devadesátiletý někdejší příslušník slavné 311. bombardovací perutě je přitom živý ažaž. Prý se jen chystá na opětovné setkání se svými mrtvými kamarády, ale nijak přitom nespěchá.
Ve věku devadesáti let zemřel plukovník letectva Jan Wiener. Tento slavný válečný veterán, letec RAF, ale také někdejší vězeň komunistických lágrů, byl nositelem nejvyšších státních ocenění. Podle kolegy Mikuláše Kroupy patřil mezi nejslavnější vojenské legendy z 2. světové války jakými byli František Fajtl, František Peřina, Rudolf Pernický a další.
Před 70 lety vznikla 310. československá stíhací peruť. Její členové létali v letadlech označených českým lvem v červené barvě s heslem „We fight to rebuild“, česky „Bojujeme za obnovu!“
Americký prezident Obama slibuje přísnější kontroly a revize databáze teroristů. Odpovídá tak na páteční nezdařený teroristický útok na dopravní letadlo směřující do Detroitu. Šéf Bílého domu promluvil k národu z dovolené na Havaji.
6:02
| redakce Post Bellum, Alice Kottová, Mikuláš Kroupa|Zprávy ze světa
Ve středu v anglickém Cambridge zemřel Otakar Černý, legenda z 2. světové války. Černý byl jeden z posledních československých letců z RAF a také bývalý politický vězeň z padesátých let. Černý zemřel ve věku nedožitých devadesáti let, které měl oslavit v listopadu. Letos byl navržen na nejvyšší státní ocenění, na udělení Řádu Bílého lva.
Čestné salvy, státní hymna a přelety stíhaček Gripen nad pražským Vítkovem doprovodily legendárního pilota z 2. světové války Františka Peřinu na jeho poslední cestě. Na vojenském pohřbu se všemi poctami se s "generálem nebe" - jak se Peřinovi přezdívalo - rozloučili pozůstalí, veteráni, nejširší veřejnost a také nejvyšší ústavní činitelé včetně prezidenta.