Španělský deník El País zaujala studie zaměřená na to, jak se za poslední desetiletí proměnila příroda v Sýrii v důsledku krvavé občanské války. Výzkum se zaměřil zejména na syrské lesy.
„Bohužel tehdy Ministerstvo zemědělství nenastavilo minimální podíly listnáčů a jedlí moc vysoko, takže až do roku 2018 to lesům pomáhalo jen velmi zvolna,“ popisuje odborník hnutí DUHA Jaromír Bláha.
Od požáru z července 2022 se toho dle botaničky Ivany Markové změnilo hodně. „Všude vyskočily semenáčky břízy a dnes už jsou to mladé stromky výšky po kolena, místy až po ramena,“ říká.
Kůrovcová kalamita a sucho poznamenaly v uplynulých letech lesy v Česku více než v jakékoli jiné evropské zemi. Lesy často vlastní mnoho drobných vlastníků, což komplikuje obnovu lesních holin.
„Při větších větrech, ale někdy i při menších tady padají stromy, padají před auta,“ rozhlíží se nezávislý místostarosta Podolí Petr Čandrla po silnici pod svahem, ze kterého se naklání stromy.
Odborníci poukazují na to, že hospodaření v pařezinách vychází z přirozené schopnosti některých listnatých stromů obrážet z pařezů a je spojené s minimálními náklady na založení nebo správu lesa.
„Lidé z toho mají respekt, někdo říká, že je ten les prokletý, ale tomu nevěřím. Myslím, že práce policie je tady vnímaná pozitivně, protože to nepodceňují,“ uvedla pro iROZHLAS.cz jedna z místních.
„Během covidu, jak byli všichni zavření doma, tak nakupovali. Chtěli to mít doma hezké a všichni se tak zásobili, že už to doma všichni hezké mají,“ říká Jan Plecháč, umělecký ředitel sklárny Moser.
Spolek Květina spolu s vedením města Teplice od června zajistil bydlení pro pět lidí. V projektu ale pokračují – další člověk bez přístřeší by se měl nastěhovat v lednu.
Dvoudenní pátrání policistů v Klánovickém lese skončilo ve středu před 16.00. Dva mrtvé tam nalezli v pátek, jednalo se o muže a jeho dvouměsíční dceru.
Jako jednu z cest ochrany volí lesní družstvo i obchůzky v terénu. Fyzickou kontrolu ale provádí jen na místech, kde se vyskytují dřeviny, o které mají lidé v posledních letech zvýšený zájem.
Podle Jaroslava Jačka, vedoucího polesí Višňová, se kdysi koně zkoušeli nahradit navijáky. „Tomu zařízení se říkalo železní koně. Nicméně v praxi se to moc neosvědčilo,“ popisuje.
„Dneska jsme na cenách dřeva, které jsme měli před dvaceti lety. Spousta společností se dostává do tíživé finanční situace, protože nemá co prodávat, majetky jsou vytěžené,“ říká odborník.
Lokalita, kde se oheň rozhořel, je vzdušnou čarou vzdálena asi pět kilometrů od místa, kde hořelo loni v létě. Tehdy se oheň rozšířil také ve špatně dostupném terénu.
Boubínský prales není jediným místem na Šumavě, kde je k vidění člověkem málo ovlivněná krajina. Na osmi hektarech Zámeckého lesa rostou stromy staré až 300 let.
V naší krajině odborníci doporučují nechat vyrůst to, co tam nalétne. I smrk si tam najde své místo a daří se mu. Mnohdy i proto, že lesní zvěř sežere všechno ostatní.
Výstavba klapkového jezu na Dyji, kterou financují Lesy České republiky, ve čtvrtek oficiálně začala. Projekt za asi 180 milionů korun má zlepšit hospodaření s vodou v oblasti.
3:35
Rokycany||Veronika Krátká, Alice Baumruková Kotylová|Příroda
Cyklisté si na lesních svazích staví nelegální tratě s překážkami. Ničí při tom přírodu a plaší lesní zvěř. Při vzniku tratí se také likviduje lesní hrabanka a malé sazeničky, zlobí se lesníci.