Pterosaurus získal jméno Ceoptera evansae. První z jmen vychází ze slova Cheò, které ve skotské gaelštině znamená mlhu a odkazuje na gaelský název ostrova Skye - Eilean a' Cheò neboli Ostrov mlhy.
„Když máte čerstvý krajíc chleba, tak má nějaké drobné póry. Pokud ho ale necháte hodně vyschnout, tak se ty otvory zvětší. Osteoporotická kost je jako vyschlý krajíc chleba,“ říká lékař v rozhovoru.
Hostem Radiožurnálu byl známý český ortoped Jan Bartoníček, který zkoumal kostru Karla IV. a jeho četná poranění. Kde k nim Otec vlasti přišel a jak ovlivnila zranění jeho život?
První zbytky dinosaura objevili archeologové v roce 2013. Následující průzkumy vedly k objevu dalších kostí včetně lebky či 1,3 metru dlouhého hřebínku. Poskládání umožnila pojmenování nového druhu.
Skupina 20 až 30 lovců vyděsila stádo pochodněmi a větvemi a oddělila od něj jedince, které pak hnala do připravených jam, popisuje loveckou techniku archeolog Luis Córdoba Barradas.
Předchůdci lidoopů a lidí začali chodit ve vzpřímené pozici po dvou o několik milionů let dříve než před šesti miliony let, jak se doposud předpokládalo.
Nový druh obřího savce podobného tygrovi či lvovi identifikovali vědci po prozkoumání kostí, které desítky let ležely uložené v zásuvce v keňském muzeu.
Vyšetřovatelé chtějí především zjistit, zda DNA odpovídá DNA dvou dívek, které zmizely v Římě v roce 1983 - kromě Emanuely Orlandiové je od té doby nezvěstná i Mirella Gregoriová.
Neobvyklou situaci řeší Správa pražských hřbitovů. Kvůli ostatkům významného ukrajinského básníka Oleksandra Olese došlo ke sporu mezi Ukrajinci přímo u hrobu. Do něj bylo totiž uloženo tělo majitele, ale kosterní pozůstatky básníka a jeho manželky uložené do speciálních vaků se tam už nevešly. Hrobníci hádku vyřešili tím, že vyzvednuté ostatky nedali nikomu. Oleksandr Oles byl na Olšanských hřbitovech pohřbený v roce 1944.
Švédští a angličtí vědci zahájí v lednu první klinické testy, během kterých se pokusí léčit ještě nenarozené děti pomocí kmenových buněk. Odborníci doufají, že se jim podaří zmírnit projevy takzvané nemoci křehkých kostí, kdy se děti už rodí se zlomeninami a časté fraktury jim komplikují i další život.
Místo ocelových šroubů a drátů by v budoucnu mohly se spojováním rozdrcených kostí pomáhat lehké hořčíkové slitiny. Na jejich výzkumu pracují chemici z brněnského Vysokého učení technického. V laboratoři kovů a koroze nyní hledají ideální složení slitiny, která by se postupně v těle vstřebala. Odpadla by tak nutnost několika operací.
V jeskyni poblíž Johannesburgu v Jihoafrické republice se našly ostatky 15 jedinců z dosud neznámého pradávného lidského druhu. Ten dostal název homo naledi. Oznámil to dnes mezinárodní tým vědců, který působí v oblasti Maropeng u Johannesburgu. Jde podle nich o významný objev, který dokládá, jak složitý byl vývoj člověka. Avšak někteří jiní vědci závěr týmu zpochybňují.
Krakovský Wawel vydal nové tajemství. Přívalový déšť při bouřce způsobil malý sesuv půdy na jeho svahu. Náhodný chodec si pak všiml, že v hlíně pod hradem polských králů jsou kosti, a upozornil policii.
Anglický král Richard III. měl modré oči a jako dítě měl světlé vlasy. Britští vědci to zjistili z jeho kostry nalezené před dvěma lety pod parkovištěm v Leicesteru. Pomocí srovnávacích testů DNA s žijícími příbuznými Richarda III. potvrdili, že nalezené kosti opravdu patří poslednímu králi z rodu Yorků.
Významný objev udělali archeologové v areálu třebíčského zámku. Našli tam středověký hromadný hrob. Ukrýval se pod bývalou šatlavou, kde byl také domek zámeckého mušketýra.
Desítky koster objevili nově archeologové ve Zlíně. Na ostatky narazili při rekonstrukci podlahy kostelíku nedaleko chrámu Narození Panny Marie ve Štípě. Nyní zjišťují, zda hroby patří potomkům Šternberků a Nekešů, nebo jde o majetnější osoby ze 16. až 17. století.
Antropologové dnes oficiálně odhalili tajemství staré čtyři sta let a potrdili, že ostatky uložené v pražském kostele Panny Marie Sněžné patří čtrnácti umučeným františkánům. K zabití mnichů došlo o masupustu roku 1611. Příští týden mají být blahořečeni.
Předchůdci člověka nejspíš začali vyrábět nástroje a jíst maso asi o osm set tisíc let dříve, než se soudilo, což znamená už před třemi a půl milionem let. Vědci to zjistili na základě nálezu zvířecích kostí. S odkazem na časopis Nature to uvedlo BBC.