Do hnědých popelnic se většinou nesmí házet živočišný odpad, jako třeba zbytky vařených potravin. Každý druh bioodpadu se totiž rozkládá jinak a v kompostárnách by to mohl být problém.
Lidské ostatky se při kompostování ukládají do uzavřené nádoby spolu s materiály, jako jsou dřevní štěpka, vojtěška a sláma. Působením mikrobů se postupně rozkládají a do měsíce vzniká zemina.
Rozložitelné krabičky na jídlo nebo kosmetiku prodává americká firma Zume v 21 zemích. Automatizovaná robotická výroba přitom sráží cenu blíž k cenám plastových obalů.
Vědci v současnosti testují, jak rychle se použité roušky rozloží. V přírodě tomu pomáhá sluneční záření a mikroorganismy. Díky kyselině polymléčné by nanovlákenné roušky neměly zatěžovat přírodu.
Záhonky i zahrady mohou vzkvétat i ve městě. Stačí jen vědět, jak na to. Tvrdí to členové obecně prospěšné společnosti Kokoza, tvůrci nového knižního rádce Pěstujeme ve městě.
„Obrazy pana prezidenta byly ve skladu a já jsem uvažoval o tom, že je třeba jednou vrátím, tak teď po tom dalším excesu pana prezidenta jsem se rozhodl, že už je nikdy nevrátím,“ řekl Bergman.
Ministerstvo životního prostředí chce zlepšovat zájem Čechů o recyklaci bioodpadu. Šéf úřadu Richard Brabec z hnutí ANO proto podpořil dnešní odpolední festival kompostování. Resort by chtěl díky podobným akcím snížit počet odpadků, které končí zbytečně na skládkách.
Kompostování už zdaleka není pouze záležitostí menších obcí. K třídění bioodpadu se postupně přidávají i lidé ve městech, výskyt hnědých kontejnerů na ulicích se tak zvyšuje. Na Zlínsku například právě startuje třetí kolo rozdávání bezplatných kompostérů, na Přerovsku si dnes mohou lidé vyzvednout první hnojivo z nové kompostárny.
Města na Jablonecku se snaží snížit množství odpadu, který lidé vyhazují do popelnic. S pomocí dotací kupují kompostéry, které lidem zdarma pronajmou a po několika letech zcela přenechají. Zájem je veliký. Třeba ve Smržovce po první várce kompostérů hned objednali další.
V Pardubicích roste počet rodinných domů, které mohou nevzhledné komposty v rohu zahrady s klidným svědomím zrušit. Za poslední rok stoupl na dvojnásobek počet lidí, kteří třídí biologický odpad do speciálních popelnic.
V Písku dnes slavnostně otevřou pátý sběrný dvůr a novou kompostárnu. V zařízení za 47 miliónů korun se bude zpracovávat biologický odpad z městské zeleně i od píseckých obyvatel samotných.
Vermikompostéry se zabydlely v řadě českých domácností, hodí se hlavně pro městské uživatele. Asi 40 procent směsného domácího odpadu tvoří právě zbytky ovoce, zeleniny, skořápky vajec nebo pytlíky od čaje. To všechno žížaly promění na účinné přírodní hnojivo.
Kompost má většina lidí spojený se zahrádkou, kompostovat ale mohou i ti, co ji nemají. Je to poměrně jednoduchá příležitost, jak se zbavit velké části domácího bioodpadu. Mimo klasického kompostování se velké oblibě v poslední době těší takzvané vermikompostéry, jednoduchá zařízení, kde různé zbytky rostlinného původu likvidují žížaly.
Je to drobný hnědý motýlek, kterého v přírodě velmi snadno přehlédnete. Jeho larvy ale ničí stromy, hlavně jírovec maďal. Na klíněnku jírovcovou účinně neplatí ani žádné postřiky, a tak ve velkém ničí listnaté stromy. Vysokoškolák Michal Kopačka z Českých Budějovic proto přišel na způsob, jak proti nebezpečnému hmyzu bojovat. Svůj výzkumný projekt posílá i do ministerské soutěže Chytrá řešení pro životní prostředí.
