Přírodu i stabilní klima je podle nich nutné chránit, Zelenou dohodu podporují, ale mají k ní výhrady. Více než pětina Čechů patří podle výzkumu České klima 2024 do skupiny takzvaných Sympatizujících.
Celý tento týden budeme představovat nejběžnější ze skupin, které sestavili sociologové z Institutu 2050. A začneme u vůbec nejpočetnější skupiny, které výzkumníci přezdívají Vlažní.
Výzkum Institutu 2050 rozřadil českou veřejnost podle přístupu ke změně klimatu a jeho ochraně do sedmi skupin. Do které skupiny nejvíc spadáte vy, si můžete vyzkoušet pomocí naší kalkulačky.
Oxid uhličitý by se primárně izoloval ze vzduchu, poté by se proměnil do kapalného stavu a následně uložil do skulin v podzemí například v místech, odkud se již dříve těžila ropa či zemní plyn.
„Současné vychýlení teploty Země o jeden stupeň je velký problém. Asi jako pro naše tělo – když máme teplotu o jeden stupeň vyšší, už se necítíme dobře,“ upozorňuje klimatoložka.
„V téhle oblasti běží spousta skvělého výzkumu. V čem ale spočívá asi největší výzva, je spolupráce napříč vědeckými obory,“ řekla v rozhovoru pro Český rozhlas termální fyzioložka Hilde Færeviková.
Jedním z velkých úkolů lidstva je pochopit, že růst do nekonečna není možný, říká profesor Dag Hessen, který se na Univerzitě v Oslu zaměřuje na koloběh uhlíku.
„Víme, že přibližně 35 % emisí je ze zasněžování, 35 % příprava sjezdovek, 20 % je provoz lanovek a zbytek je většinou ve vytápění budov," vysvětluje profesorka Ulrika Pröbstlová-Haiderová.
Německá společnost vnímá klimatickou krizi jako jednu z největších hrozeb. Po ruské invazi na Ukrajinu ovšem Německo muselo znovu aktivovat přibližně desítku hnědouhelných elektráren.
„Vedli jsme svatý boj s CO², nedívali jsme se nalevo napravo. A úplně jsme zapomněli, že je třeba brát v potaz, že to taky musí někdo zrealizovat,“ vysvětluje premiérův poradce.
Před pandemií se zdálo, že globální spotřeba uhlí dlouhodobě klesá. Uzávěry po celém světě a hospodářské otřesy v roce 2020 ale zvedly zájem o nové energetické projekty, které využívají právě uhlí.
Tisíce převážně mladých lidí v Glasgow demonstrovalo za rychlejší kroky k ochraně klimatu i v pátek. Účastníci volali po „systémových změnách“ a klimatické spravedlnosti, zejména pro chudší státy.
Poprvé v historii velkoobchodní cena elektřiny na pražské burze překonala hranici 100 eur za MWh a podle odborníků může pro domácnosti zdražit až o pětinu, tedy o stovky až tisíce korun.
Cena emisních povolenek v Evropské unii v pondělí poprvé překročila 60 eur (přes 1 500 korun) za tunu. Systém obchodování s povolenkami je hlavním nástrojem EU k omezování emisí skleníkových plynů.
Unijní exekutiva také chce výrazně podpořit prodej elektromobilů, pro něž by měly členské země budovat podstatně více dobíjecích stanic. Plán musí nejprve schválit členské státy a Evropský parlament.
Ostrov Astypalaia je oblíbeným cílem turistů. Veřejná doprava zde nyní funguje jen omezeně: zajišťují ji dva autobusy. Poptávku po energii zcela pokrývají fosilní paliva.
Resort zdravotnictví nedoporučuje dětské vodácké tábory, pravidla jsou však nejasná i pro dospělé vodáky, píší Lidové noviny. Více ve výběru z médií, který připravil Radiožurnál.
Konkrétní cíle pro rok 2030 hodlá podle návrhu komise zveřejnit do září, neboť chce nejprve vyčíslit přesný ekonomický dopad opatření spojených se zpřísněním závazků.
Společnost vyhradí na projekt miliardy dolarů. V současnosti dílky z obnovitelných materiálů představují dvě procenta produkce. Lego počítá s technologickým pokrokem, který změnu umožní.
Ekonom ovšem zároveň zdůrazňuje, že Zelenou dohodu Evropa potřebuje a může díky ní získat i globální výhodu – pokud se podaří přesvědčit i další světové hráče.
Spory se točí okolo možných cest k dosažení stanovených cílů nebo financování přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku. Česko zablokovalo jednání již v červnu.
Do roku 2050 by Evropská unie měla být podle Ursuly von der Leyenové klimaticky neutrální. Evropská komise chce zároveň masivně investovat do ekologických projektů.