Babiš v Bruselu lobbuje za jádro jako cestu k uhlíkové neutralitě. ‚Neudržitelné,‘ zní z Lucemburska
V Bruselu začala ve čtvrtek schůzka Evropské rady. Reprezentanti unijních zemí se pokoušejí shodnout na cíli klimatické neutrality Evropy do roku 2050. Některé státy včetně Česka ale mají své výhrady. Kvůli nim hrozí, že by summit mohl skončit bez dohody.
Ačkoli na diskuzi o klimatické neutralitě se premiéři ještě nedostali, dají se očekávat velmi složitá jednání. Některé členské státy totiž pohrozili zablokováním závěru summitu, tuto možnost nevyloučil ani český premiér Andrej Babiš (ANO). Česko cíl klimatické neutrality zablokovalo už v červnu. Premiér tehdy uvedl, že by jej mohl podpořit, ale záleží na tom, jakou cestou by se to mělo stát.
50 kroků k docílení stability, šéfka Evropské komise představila nový klimatický plán
Číst článek
Nový předseda Evropské rady Charles Michel ale věří, že se spory podaří urovnat. „Klimatická neutrality je velmi důležitý cíl a také silný signál pro budoucnost Evropy. Budou potřeba masivní investice do výzkumu a inovací. Doufám, že dohoda na tomto summitu bude možná.“
České přípomínky směrují především ke zmínkám o jaderné energetice. Andrej Babiš (ANO) chce mít v závěrečném textu summitu výslovně uvedeno, že k dosažení klimatické neutrality bude možné využívat jadernou energii. Poslední verze návrhu textu mluví o tom, že státy mají disponovat právem si o energetickém mixu rozhodnout sami. Taková formulace však Česku nestačí.
„To mi včera říkal lucemburský premiér, proč mi to nestačí. Protože mám obavu, že když dořešíme vztah státu s ČEZem a začneme dělat kroky k výstavbě jádra, tak že nám to Evropská komise a země jako Rakousko budou blokovat a bránit ve stavbě, takže my potřebujeme mít jistotu,“ uvedl Babiš před odletem na bruselský summit.
Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který je sám zastáncem jádra a jaderné energie, dávají formulace o právu rozhodnout si o energetickém mixu státům dostatečně jasně na výběr, zda chtějí jadernou energetiku využívat, anebo nikoliv.
Česko chce také uhlíkovou neutralitu, ale bude stát to 675 miliard a bez jádra to nedáme, říká Babiš
Číst článek
Problematické financování
Spory se však točí také okolo přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku a s tím spojených nákladů. Podle premiéra Babiše bude tento přechod stát Česko přse 675 miliard korun. Tato částka zahrnuje pouze financování souvisejících projektů a národním investičním plánu, reálně tedy bude mnohem vyšší.
Evropská komise ve svém fondu, v němž by mělo být přes 2,6 bilionu korun, v boji s klimatickými změnami počítá s pomocí postiženým regionům Evropy. Jelikož ale stále není hotový víceletý rozpočet Evropské unie, není zcela jasné, na co přesně jsou tyto peníze určeny a jak bude tento fond financovaný.
Nejistá podpora
Česko se při jednáních bude nejspíš moci spolehnout na podporu Polska, které je závislé na uhelné energetice, nebo Maďarska. Naopak Slovensko již dříve uvedlo, že je se závěrem textu summitu spokojeno. Jakékoli zmínky o jaderné energetice hodlá dle diplomatických zdrojů uvedených v závěrech blokovat například Rakousko nebo Lucembursko.
„Jaderná energetika není udržitelná ani bezpečná a nevíme, co s odpadem. Pokud ji některé státy chtějí, ať ji mají, ale ne za peníze EU,“ prohlásil lucemburský premiér Xavier Bettel.
