Socioložka Olivera Komarová z univerzity UCG a ředitelka De Facto – agentury pro výzkum veřejného mínění – vysvětluje, že přestože zvenku je rozpor zřejmý, pro obyvatele Černé Hory ještě nevyvstal. Lidé si podle ní ještě nepromýšleli, co přesně členství v Unii znamená: „Jednoduše řečeno podporovat členství v Unii nic nestojí.“

Členství v EU podporuje i nynější černohorská vláda, dokonce velmi aktivně. Premiér Milojko Spajić chce už v příštím roce uzavřít přístupové rozhovory a v roce 2028 do Unie vstoupit.

To je ambiciózní plán, který mimo jiné stojí právě na vysoké podpoře EU mezi občany, které si všímají i zahraniční politici. Například Česko patří mezi velké podporovatele vstupu zemí západního Balkánu do Unie, což v Podgorici opět připomněl i ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).

Podle socioložky Komarové ale domácí ani zahraniční politici tuto konfliktní linii, kterou ukazují průzkumy, zatím příliš nevidí, nebo na ni alespoň nereagují. Není příliš přítomná ani mezi politickými stranami, v Černé Hoře zatím podle Komarové neexistuje významná politická strana, která by vstup země do Evropské unie odmítala, plán na členství v sedmadvacítce je totiž prozatím status quo.

Situaci prozatím příliš nezměnila ani válka na Ukrajině nebo nástup Donalda Trumpa do Bílého domu, který zatím vede unijní státy k tomu, aby se ještě více sjednotily proti Rusku. Ačkoliv první projevy už jsou podle Komarové znatelné.

„Vůbec poprvé v historii čelíme těžkým otázkám, jako je bezpečnostní reorganizace Evropy. Jakmile to nastane, tak tam se to začne ukazovat,“ myslí si socioložka. Ona sama už vidí náznaky euroskeptických názorů v politice, ačkoliv podle ní jsou zatím spíše skryté.

Historická data z různých výzkumů potvrzují, že tato štěpná linie se táhne historií Černé Hory desítky let, až k jejímu vzniku. Nyní se ale podle Komarové blíží moment, kdy bude muset země začít dělat volby a tento rozpor si vnitřně vyřešit. Přitom, jak se dramatizuje politická a bezpečnostní situace v Evropě, se ale podle ní může stát, že na to země nebude připravena.

Podpora vstupu do EU

Jaká je tedy skutečná podpora vstupu do Unie? Data podle Komarové ukazují, že mezi těmi 75 procenty lidí, kteří si přejí Černou Horu v EU, jsou dva tábory. Jednu skupinu označuje Komarová jako motivovanou hodnotami. Tito lidé chtějí být vyloženě součástí západního světa, součástí Evropy, i když se možná zcela neshodnou na tom, co to znamená.

Druhá část podle ní vnímá Evropskou unii víc transakčně: „Chtějí žít lépe, mít lepší ekonomické podmínky, pracovní příležitosti a podobně.“ A zatímco první skupina je názorově stálá, u těch, kteří mají tendenci sledovat spíš ekonomické benefity členství v Unii, je pravděpodobnější, že názor mění.

Jejich poměr přitom není prozkoumaný a dá se tak vycházet jen z dalších hodnotových průzkumů. V případě NATO je společnost podle průzkumů, které dělá agentura De Facto, rozdělená zhruba napůl, v případě války na Ukrajiny dokonce 60 procent dotazovaných viní z jejího zapříčinění Západ.

Podpora Kremlu

Podporu Rusku a Vladimiru Putinovi v Černé Hoře přikládá Olivera Komarová především historickým kořenům a také ortodoxní církvi. Pozitivní vztah k Rusku je totiž podle ní součástí černohorské kultury.

„Lidé se často dívají na Rusko pozitivně na základě příběhů. Řada těch příběhů mohou být mýty, ale i tak lidé věří tomu, že můžete být spojenci jen s těmi, se kterými sdílíte náboženství,“ popsala Komarová.

Právě k pravoslavné církvi, přesněji Srbské pravoslavné církvi, se hlásí přes 70 procent obyvatel země, i když je propojena s ruskou pravoslavnou církví. I kvůli politickému působení se už dříve černohorské vlády pokoušely její vliv omezit.

Jakub Lucký Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít