Řada křiklavých případů v některých obdobích i samotné komunisty přivedla k rozhodnutí, že je třeba napravit alespoň něco. Procesy nazývané „rehabilitační“ měly pojmenovat nespravedlnosti.
Ludvík Svoboda byl mezi lidmi populární. Měl pověst statečného vojáka a generála, který bojoval proti nacistům. Z podporovatele reformních snah se ale dostal na „druhou“ stranu.
V archivu by měla být korespondence politika Vilíma a filozofa Svitáka, ve které si podle badatelky Václavy Jandečkové psali o svědectví vyšetřovatele, který našel v bytě stopy na koberci.
71 let od tragické události budou policisté zkoumat, jestli první poválečný ministr zahraničí mohl z okna svého služebního bytu v Černínském paláci vypadnout bez použití vnější síly.