Sklářka Libuše Laurinová zatavuje do skleněných trubiček staré, zrezivělé hřebíky, které zbyly ze střechy řetízkové šatny z bývalého komunistického lágru Rovnost na Jáchymovsku.
Přestože se Jozef Kycka k ničemu nepřiznal, byl odsouzen k 18 letům těžkého žaláře. „Proč nás popravovali a dělali z nás zločince? Dvě stě čtyřicet lidí popravili, kolik jich umlátili...“ říkal Kycka.
Záchrana takzvané řetízkárny bývalého lágru v Jáchymově pokračuje. Objekt až do 60. let sloužil jako převlékárna pro vězně komunistického režimu z pracovního tábora Rovnost.
Nový komplex má nabídnout ubytování pro téměř dva a půl tisíce lidí, což je víc, než kolik má teď samotné město obyvatel. Stavět se má v prostoru bývalého dolu Bratrství.
Vše začalo tím, že jsem dostala žízeň kvůli vedru panujícímu i ve výšce okolo 1000 metrů nad mořem. Právě sem do hor jsem utekla před parnými dny a založila novou gastroturistickou disciplínu.
47:51
Praha||Mikuláš Kroupa, Martin Netočný|Historie|Příběhy 20. století
Životní příběh skauta Lukšíčka je drama o džentlmenovi, který v 50. letech vzal během výslechu „vinu“ na sebe, aby ochránil ostatní skauty z oddílu. Odseděl si šest let v uranových lágrech.
„Kdysi byly Krušné hory považovány za takové začouzené pohoří se zničenými lesy, ale to dávno neplatí,“ říká hrdě Michal Urban, bez nadsázky otec zápisu české části Krušnohoří na seznam UNESCO.
Byl ve skautu, který komunistický režim zakázal. Za to mu chtěli škodit, začali si říkat mstitelé. Přerušili proud do obce, roznášeli protirežimní plakáty. Za to putoval na tři roky do uranových dolů.
Nebyly jich dvě stovky, ale jen deset. Jejich podzemní tunel neměřil přes sto metrů, ale sotva dvacet. A svobodu nakonec nezískal vůbec nikdo. Přesto lze jejich akci srovnat s „Velkým útěkem“.
V opuštěných prostorách bývalého dolu Bratrství nedaleko Jáchymova začalo pracovat úložiště radioaktivních odpadů v roce 1974. Sklad je v podzemí, které kdysi sloužilo k dolování uranu a stříbra.
Poslední z jáchymovských vězňů, kteří se z komunistického pracovního tábora prokopali na svobodu, dostane ve čtvrtek Cenu Paměti národa. Anton Tomík, společně se svými devíti spoluvězni, tunel vyhrabali rukama.
Pracovní tábor Svornost u Jáchymova v Krušných horách patřil k místům, kde si před více než 60 lety političtí vězni odpykávali v nedůstojných a nelidských podmínkách své tresty. Prostory bývalé Svornosti teď zkoumají historici. Vězeňský areál z místa nad Jáchymovem sice dávno zmizel, nečekané objevy tam ale odborníky pořád překvapují.
Do českých lázní se po delším propadu opět vracejí klienti. Pobyt jim omezila vyhláška ministerstva vnitra před dvěma lety. Nedovolila pojištěncům jezdit na léčebné pobyty každý rok, ale jen jednou za 24 měsíců. Lázně Jáchymov na Karlovarsku kvůli tomu musely propouštět zaměstnance a uzavírat objekty.
Jáchymov na Karlovarsku bude mít stálou expozici. Část bude vysvětlovat problematiku jaderných úložišť. Město také vystaví velmi vzácné svazky latinské knihovny. Lidé je uvidí v opravených prostorách radnice.
Hornické městečko Jáchymov na Karlovarsku dostalo evropské dotace na obnovu náměstí. Radnice věří, že díky desítkám milionů korun se střed města konečně změní k lepšímu. Stát sice přispívá obcím, které v minulosti zasáhla těžba, Jáchymov ale musel zůstat stranou.
S nápadem na obnovení těžby uranu v Jáchymově přišel při návštěvě Karlovarského kraje prezident Miloš Zeman. Podle starosty města to není reálné, raději se chce věnovat turismu a lázeňství. Kraj by zase uvítal, kdyby konečně přišly peníze na zahlazení původní těžby.
Jáchymov na Karlovarsku se zbavuje ruin, které hyzdí město. Jako první padl k zemi známý Hornický dům. Po čtyřech letech jednání ho město v dražbě koupilo za 72 tisíce korun, oprava už ale byla nesmyslná. Teď však musí řešit radnice další problém, a to s přilehlými opěrnými stěnami.
Přesně před rokem začala platit nová lázeňská vyhláška. Ta v některých případech omezila úhradu pobytu z veřejného zdravotního pojištění. Do lázní kvůli tomu jezdí méně pacientů. Například Lázně Jáchymov hovoří až o 50procentním úbytku pojištěnců. Společnost musela propouštět zaměstnance a hledat klienty za hranicemi naší země.
Necelé tři kilometry nové cyklostezky otevřeli dnes v Jáchymově na Karlovarsku. Akce, kterou podpořily evropské dotace, je součástí přeshraniční spolupráce mezi Jáchymovem, Ostrovem a sousedním Saskem.
Odborná firma začala v Jáchymově na Karlovarsku bourat Hornický dům. Jedna z dominant města zanikne během tří měsíců. Řada místních obyvatel s tím nesouhlasí, radnice se ale brání, že demolice byla nevyhnutelná. Budova byla v havarijním stavu, do kterého ji přivedla nepovedená privatizace.
Jáchymov na Karlovarsku zbourá jednu ze svých dominant - Hornický dům. Jeho osud odstartovala špatná privatizace objektu na počátku devadesátých let. I když plánem posledních majitelů bylo vybudovat hotelový komplex, nikdy k tomu nedošlo.
V Jáchymově se bude natáčet film o ruské básnířce Anně Barkové, o které odborníci ve své době hovořili jako o novém Puškinovi. Autorka Marta Nováková na snímku s názvem 8 hlav šílenství pracuje od roku 2008. Ve filmu by si v komparsních rolích mohli zahrát i jáchymovští obyvatelé.
Až o polovinu se snížil za posledního čtvrt roku počet pacientů v českých lázních. Důvodem je nová vyhláška ministerstva zdravotnictví, která omezuje lázeňskou péči hrazenou ze zdravotního pojištění. Některé léčebny už musely kvůli úbytku lidí zavést úsporná opatření. To je případ i Lázní Jáchymov. Tam uzavírají některé provozy a propouštějí zaměstnance.
Lázně v České republice se potýkají se stále většími finančními problémy. Ubývá jim totiž klientů. Zdravotní pojišťovny jsou obezřetnější než dřív, a než procedury proplatí, nárok pacientů velmi důkladně prověřují. Některým zařízením proto klesají tržby už nyní, ačkoliv vyhláška ministerstva zdravotnictví omezující přístup k lázeňským službám začne platit až v létě. Léčebny proto začínají šetřit. Ať už na spotřebě energie, uzavíráním některých provozů nebo propouštěním zaměstnanců.
Královská mincovna v krušnohorském Jáchymově na putovní výstavě představila výsledky celostátního projektu nazvaného Stopy totality. Jeho cílem je pátrat po životních příbězích svědků historických událostí, zejména z pohnutého období 50. let minulého století. Do badatelské činnosti se zapojili mladí lidé od 12 do 19 let z celého Česka.
