Lázeňští pracovníci se bojí o svá místa
Lázně v České republice se potýkají se stále většími finančními problémy. Ubývá jim totiž klientů. Zdravotní pojišťovny jsou obezřetnější než dřív, a než procedury proplatí, nárok pacientů velmi důkladně prověřují. Některým zařízením proto klesají tržby už nyní, ačkoliv vyhláška ministerstva zdravotnictví omezující přístup k lázeňským službám začne platit až v létě. Léčebny proto začínají šetřit. Ať už na spotřebě energie, uzavíráním některých provozů nebo propouštěním zaměstnanců.
Týká se to i Lázní Jáchymov a jejich pracovníci se do budoucnosti dívají s nejistotou.
„Určitě se bojím, protože jsem dlouho sháněla práci. Jsem tady s tím spokojená, baví mě to, je to práce mezi lidmi, e tady krásné prostředí. Takže se určitě bojím,“ říká lázeňská sestra Romana.
Na letní měsíce, na které se většina lidí těší, ona raději ani nemyslí. Přijít o práci by pro rodinu byla tragédie. Má totiž dvě děti.
Strach v očích neskrývá další sestra, Lenka. Ta je navíc sama se dvěma dětmi a jen za každodenní dojíždění vydá měsíčně z peněženky 3000 korun. Práce si proto nesmírně váží:
„V květnu tady budu rok. Předtím jsem byla půl roku na pracovním úřadě. Takže já jsem hodně vděčná za tuto práci, baví mně a jsem tady ráda. Všechno zdražuje, energie, jídlo, škola, školka. Vůbec nevím, jak bych to finančně zvládla.“
‚Měsíc v lázních je rok života navíc‘
Lázně Jáchymov pomáhají lidem, kteří mají problémy s pohybovým aparátem. Takových lidí je v České republice opravdu hodně. Každý rok ošetří více než 20 000 pacientů. Od začátku letošního roku klesl jejich počet o 14 procent.
Co bude dál nedokáže říci ani ředitel jednoho z lázeňských domů Karel Denk: „Výhledy nejsou optimistické, zvláště se zavedením nového indikačního seznamu. Skutečně nevíme, co nás o letních měsících čeká. Proto v současné době plánujeme s výhledem na tři měsíce.“
Třeboňským lázním ubyla až pětina hostů
Číst článek
Celých 20 let jezdí do Jáchymova Petr z Křivoklátska s diagnózou Bechtěrevovy nemoci. Několik měsíců ležel na posteli a znovu se učil chodit. Lékař mu řekl, že skončí na vozíku. Neskončil. Pomohly mu lázně. Pravidelně každý rok, čtyři týdny a nemoc nemá šance.
„Díky tomu lezu po skalách, jezdím do hor. S Bechtěrevovou chorobou jde žít, ale člověk musí cvičit a hýbat se. A radon je na tuto diagnózu jedinečný. Opravdu to funguje. Kdyby to nefungovalo, tak sem nejezdím,“ říká Petr.
Provozovatelé slovenských lázní chtějí lobovat u nové vlády Roberta Fica
Číst článek
Jeho pobyt stojí kolem 30 000 korun. Jde o částku, která je účtována téměř všem pacientům. Pokud by nemohl jezdit do léčebny jako dosud a navíc by si musel některý pobyt uhradit sám, udělá všechno pro to, aby peníze získal.
„Bude to hodně špatně, ale půjčím si na to, nebo si na to našetřím, protože měsíc v lázních je rok života navíc. Bez lázní nemohu pracovat a byla by škoda, kdyby to přestalo fungovat, jak to funguje doteď,“ dodává Petr.
Sociální dopady
„V lázeňských zařízeních je pokles okolo 15 procent poskytovaných služeb, zejména v oblasti objednávaných služeb na základě poukazu od zdravotních pojišťoven. Považuji to za velice varovné. V loňském roce pan ministr Heger vyhlásil úsporu půl miliardy korun na lázeňství. A právě oněch 15 procent již dělá tu půl miliardu. A jestli bude docházet k dalšímu snižování lázeňských hostů a k dalšímu snižování poskytování komplexní lázeňské péče ze strany lázeňských zařízení, bude situace velmi vážná,“ říká Jiří Houdek, předseda Sdružení lázeňských míst ČR s ohledem na plánované zúžení indikačního systému.
Omezení indikačního systému by se podle Houdka mělo dotknout zejména nemocí oběhového aparátu, ale nejen této oblasti.
Lázeňská péče z celkových výdajů na zdravotní péči zabírá necelá dvě procenta. Jsou to tři miliardy korun za rok.
O tématu mluvil na Radiožurnálu Jiří Houdek, předseda Sdružení lázeňských míst ČR
Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že se zástupci lázeňského odvětví všechny návrhy konzultují a přísnější pravidla s ohledem na ně zavádí až od poloviny roku a ne od začátku, jak se původně předpokládalo.
„Je ale třeba si také uvědomit, že většina lázní leží v příhraničních oblastech, kde je velice obtížné si najít práci. Jedno pracovní místo v lázních v návaznosti na další služby znamená další 2,5 pracovního místa. Takže to může dopadnout velmi těžce na celou ekonomiku a může to mít i sociální dopady. Považuji to tedy za úspory na nesprávném místě,“ dodává Houdek.
