„Rusko nemůže být objektem teroristických útoků islámských fundamentalistů,“ sdělil Putin. „Naše země demonstruje příklad mezikonfesijní jednoty a porozumění i mezináboženské a mezietnické jednoty.“
Více než dva týdny předtím, než teroristé zaútočili na předměstí Moskvy, sdělila americká vláda ruským představitelům, že cílem by mohla být právě populární koncertní síň Crocus City Hall.
„Je to země, která s námi sousedí. Tak či onak s nimi (tálibánci) komunikujeme,“ sdělil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Jaké konkrétně palčivé otázky musí Rusko s Tálibánem probírat, neupřesnil.
22:52
Tel Aviv||Alžběta Jurčová|Zprávy ze světa|SVĚT VE 20 MINUTÁCH
„Tento útok také svědčí o tom, že přes všechny investice, které Rusko dává do vnitřního bezpečí, tak to nepřináší výsledek. Proto se také dá uvažovat o dalším zvyšováním kontroly,“ míní historička.
„Pro Putina je to spíš takový trapný okamžik, kdy vypadá, že v době, kdy by měla bezpečnost být na vyšší úrovni, tak si Kreml nedokáže obstarat bezpečí,“ vysvětluje Vojtěch Boháč.
Policie posílí hlídky na velkých akcích spojených s bohoslužbami a také v obchodních domech. Ministr to zdůvodnil tím, že zemi čekají velikonoční svátky a že útok v Rusku byl motivován nábožensky.
Důvodů, proč by se kdokoliv, zejména muži z Tádžikistánu, měli připojit k islamistům, je více. Může za tím být pocit vyloučení, nedůstojné životní podmínky i dohled úřadů, které přitom nestaví mešity.
Stýkání a potýkání Putinova Ruska a Islámského státu je delší než posledních pár dní, vlastně trvá po celou dobu existence organizace, která si říkala Islámský stát.
Ruský prezident Putin naznačil spojení Kyjeva s útokem v Krasnogorsku u Moskvy. „To by museli být úplní hlupáci,“ říká bezpečnostní analytik Foltýn o teorii, že útočníci prchli přes Ukrajinu.
V autě, ve kterém podezřelí prchali z Moskvy, se podle jednoho z ruských poslanců našly cestovní pasy Tádžikistánu, ruská média zveřejnila záběry, na nichž jeden odpovídá na otázky tádžicky.
V jaké situaci je prezident Vladimir Putin? Může mít Ukrajina něco společného s útokem v Krasnogorsku? K situaci se pro radiožurnál v rozhovoru vyjádřil komentátor a odborník na Rusko Libor Dvořák.
Podle státního zastupitelství se jeden z nich členem Islámského státu-Chorásánu stal loni v srpnu a jako součást přijímacího procesu dostal za úkol provést útok v Evropě.
V knize Naše těla, jejich bojiště vypráví oceňovaná britská reportérka Christina Lamb příběhy hrůzy, utrpení i hrdinství. Upozorňuje přitom na často opomíjený, ale o to strašnější aspekt války.
„Značka Islámský stát“ stále přitahuje lidi. Proto panuje obava, že propaganda této teroristické organizace bude v Evropě úspěšná při získávání rekrutů, a to právě kvůli událostem v Gaze.
K útoku poblíž hřbitova, kde jde pochován íránský generál Solejmání, na kterého Spojené státy v Bagdádu v roce 2020 spáchaly atentát pomocí dronu, se přihlásila teroristická skupina Islámský stát.
Podle nejmenovaného oficiálního představitele je na záběrech z bezpečnostních kamer na trase k pietnímu aktu na hřbitově v Kermánu jasně vidět sebevražedný atentátník, který odpaluje výbušninu.
Zdravotníci ve středu uváděli až 103 obětí, jak ale později upřesnil ministr zdravotnictví Bahram Ejnolláhí, některá jména se na seznamu omylem objevila dvakrát. Aktuálně mluví úřady o 95 obětech.
Podezření padá na skupinu napojenou pravděpodobně na teroristickou organizaci Islámský stát-Chorásán. To je afghánská větev hnutí Islámský stát, která bojuje proti hnutí Tálibán.
Muž v sobotu kolem 21.00 u nábřeží nedaleko Eiffelovy věže zaútočil na pár německých turistů. Němce nožem zabil, jeho žena vyvázla – zřejmě i díky zásahu řidiče taxislužby – bez zranění, ale v šoku.