Evropským parlamentem otřásl před rokem obří korupční skandál – „Katargate“. „Neměli bychom se na to dívat jen jako na problém několika zkažených jablek v celém košíku,“ domnívá se Shari Hindsová.
„Když se podíváme, jak to vypadá na Slovensku, v Maďarsku nebo v Polsku, zjistíme, že důvodů pro nervozitu je spousta,“ upozorňuje zpravodajka. Právě proto Pavlova slova ve středu v EU zapůsobila.
Evropská unie chce motivovat členské státy, aby se při zadávání veřejných zakázek na dodávky vojenského materiálu spojovaly do skupin. Cílem je, aby státy netlačily vzájemnou konkurencí cenu nahoru.
Dalším z lídrů, o kterém bude užší vedení Starostů rozhodovat, má být bývalý poslanec a místopředseda hnutí Jan Farský, který o svém záměru už dříve hovořil pro iROZHLAS.cz.
Starostové a nezávislí sestavují samostatnou kandidátku, stejně jako Piráti. Velké dilema má před sebou koalice Spolu. Zatímco lídři se nebrání společné kandidatuře, europoslanci jsou skeptičtí.
„Česko by mělo Istanbulskou úmluvu ratifikovat, pokud chceme potírat domácí a sexualizované násilí,“ vysvětluje v pořadu Pro a proti europoslankyně Gregorová.
Uplatil Katar politické špičky Evropského parlamentu? Měly jednat v jeho prospěch? Rozplétají vyšetřovatelé největší korupční skandál v Evropské unii za poslední roky?
Koncern se na tribunál obrátil loni v červnu protože mu europarlament odmítl přístup k dokumentům, na jejichž základě v roce 2020 europoslanci schválili rezoluci o střetu zájmů expremiéra Babiše.
Česku se sice dosud dařilo plnit klimatické cíle stanovené v roce 1990, ale především proto, že se výrazně proměnila ekonomika. Teď už bude muset být vláda aktivnější.
Předseda Evropského parlamentu David Sassoli v dopise premiérovi Andreji Babišovi odmítl, že by se europoslanci rezolucí vměšovali do záležitostí Česka. Odsoudil také Babišovy výroky na jejich adresu.
Piráti jsou v Evropském parlamentu členy skupiny Zelení a Evropské svobodné aliance, kde působí i Skotská národní strana, která ve Skotsku vládne. „Vnímám jejich zoufalství,“ říká Mikuláš Peksa.
Redakce iROZHLAS.cz zanalyzovala vyúčtování financování kampaní, které měly strany odevzdat do pondělní půlnoci. Udělala to ale jen polovina z kandidujících subjektů.
Přinášíme přehled vybraných stran označovaných za nacionalistické, krajně pravicové či protiimigrantské a protiislámské, které uspěly v letošních evropských volbách.
Příští úterý chce premiérka Mayová nechat Dolní sněmovnu znovu hlasovat o brexitové dohodě. Pokud ji parlament opět odmítne, bude ve středu hlasovat o tom, zda má země odejít z EU bez dohody.
Evropská lidová strana v pondělí zahájila proceduru, na jejímž konci by mohlo být vyloučení maďarského Fideszu z jejích řad. Jaké má teď Viktor Orbán možnosti?
Veřejnosti je 38letý Marcel Kolaja téměř neznámý. Ve stranických primárkách Pirátské strany ale porazil poslance Mikuláše Peksu, a stal se tak lídrem strany pro volby do Evropského parlamentu.
Směrnice také poskytovatelům televizního vysílání dále upravuje podmínky pro umísťování reklamy. Ta nyní bude tvořit maximálně 20 procent v časech od 6.00 do 18.00 a od 18.00 do 24.00.
Třetinu domácích kanceláří evropských poslanců nejde podle investigativních novinářů dohledat. Europarlament na ně přesto ročně vyplatí v přepočtu více než miliardu korun.
V uplynulém týdnu na sebe Česko v Evropě znovu upozornilo i čerstvou ukázkou toho, že slovník některých českých politiků se spíše než evropské úrovni blíží příslovečné žumpě.
Europoslanci na plenárním zasedání ve Štrasburku schválili usnesení, které kritizuje současný stav právního státu v Maďarsku, a vyzvali k zahájení sankčního řízení.
Francouzská prezidentská kandidátka Marine Le Penová odmítá vrátit v přepočtu přes devět milionů korun, které neoprávněně čerpala od Evropského parlamentu. Lhůta pro splacení částky vypršela Le Penové o půlnoci. Europarlament jí teď bude peníze strhávat. Jeho mluvčí pro Český rozhlas upřesnila, že to bude kolem 200 000 korun měsíčně.
Vyjednavači členských zemí Evropské unie a europarlamentu našli v noci na čtvrtek kompromis nad podobou rozpočtu unie pro příští rok. Oznámily to slovenské předsednictví i europarlament. Návrh počítá se 157,88 miliardy eur, v přepočtu tedy asi 4,26 bilionu korun, v závazcích a 134,49 miliardy eur, přibližně 3,63 bilionu korun v platbách.