Zkažená jablka v Bruselu. Europarlament reagoval na ‚Katargate‘ slabě, hodnotí po roce expertka
Evropským parlamentem otřásl před rokem obří korupční skandál. Kvůli aféře „Katargate“ padla jeho místopředsedkyně Eva Kailiová a spolu s ní skončili ve vazbě další podezřelí spojení s unijní institucí. U obviněných se našly pytle plné peněz. Podezřelé z korumpování europoslanců jsou státy jako Katar či Maroko. „V porovnání se silou toho skandálu jsou přijaté změny nedostatečné,“ míní Shari Hindsová z bruselské pobočky Transparency International.
Evropský parlament v reakci na „Katargate“ přijal 14bodový plán předsedkyně Roberty Metsolaové, jak do budoucna zabránit a předcházet korupci ve vlastních řadách.
Poslechněte si Bruselské chlebíčky se Shari Hindsovou z bruselské pobočky Transparency International
Jeho součástí je například zavedení šestiměsíční „lhůty na rozmyšlenou“, během které se europoslanci po skončení mandátu nemohou zapojit do lobbistických aktivit. Zakázat se také měly takzvané spřátelené skupiny v Evropském parlamentu, jejichž členové udržovali úzké vazby s určitými zeměmi.
Shari Hindsová ale upozorňuje, že finální verze nových pravidel se výrazně liší od původního návrhu, který byl o dost přísnější.
„Pokud se třeba podíváme na takzvanou lhůtu na rozmyšlenou, tak v původním návrhu to bylo navázané na pobírání finančního příspěvku po odchodu z Evropského parlamentu. Člen Parlamentu dostává tyto peníze až 24 měsíců po opuštění funkce. Původní návrh tak počítal s tím, že by lhůta trvala stejnou dobu,“ připomíná.
Transparentní versus neoficiální
Nakonec se toto období zkrátilo jen na půl roku, což považuje za málo. Podle Shari Hindsové se tak zřejmě stalo po velkém tlaku na Robertu Metsolaovou. V Evropské komisi přitom toto období po odchodu z funkce trvá dva roky, a pro předsedu nebo předsedkyni Komise dokonce tři.
Půlroční lhůta ‚na rozmyšlenou‘. Europoslancům se v rámci tažení proti korupci ztíží cesta k lobbingu
Číst článek
V případě „spřátelených skupin“ europarlament nakonec ke zvažovanému zákazu vůbec nepřikročil. Přejmenovaly se na neoficiální a Parlament u nich chce zajistit větší transparentnost.
„Problém ovšem je, jak může být transparentní něco, co není oficiální,“ poznamenává bruselská odbornice, která aféru „Katargate“ detailně sledovala.
Zkažená jablka v košíku
Tento korupční skandál podle ní způsobil Evropskému parlamentu obrovské reputační škody, které dopadly také na ostatní instituce i Evropskou unii jako celek. I když se tato kauza přímo týkala jen některých europoslanců.
Europoslanci podezřelí v kauze ‚Katargate‘ byli po čtyřech měsících propuštěni, míří do domácího vězení
Číst článek
„Neměli bychom se na to dívat jen jako na problém několika zkažených jablek v celém košíku,“ domnívá se Shari Hindsová.
„Jde o obecnější kulturní pravidla chování celého Evropského parlamentu. Normální Evropan nerozlišuje mezi jedním členem Parlamentu, jednou politickou skupinou nebo jednou institucí. Dívají se na Brusel jako celek. Nemělo to tak jen ničivý dopad na reputaci Evropského parlamentu, ale i na pověst všech unijních institucí a demokracie v Evropské unii jako takových,“ dodává.
Jaká protikorupční opatření by v Unii byla potřeba? Proč evropské instituce nepřistupují k lobbingu jednotně? Kdy se z lobbování stává korupce?
A jak Transparency International hodnotí poslední verzi balíčku na obranu demokracie, který už dříve silně kritizovala? Česká místopředsedkyně Komise Věra Jourová by ji měla podle informací autorů podcastu předložit po dlouhých odkladech v polovině prosince.
Poslechněte si nejnovější epizodu Bruselských chlebíčků.