„Nejmladší Maxmilián měl v době odjezdu pouhých sedm dnů. Při evidenci získal tetováním na nožičku označení Z-7462. Nejstarší byla Marie Růžičková, které bylo v době příjezdu 91 let,“ říká historička.
Japonsko bylo během druhé světové války součástí osy Berlín-Řím-Tokio a na okupovaných územích spáchalo řadu zločinů. Na nucené práce v Japonsku byly podle médií nasazeny statisíce Jihokorejců.
Někteří Litoměřičané ve městě pomník sovětského vojáka nechtějí. Založili občanskou iniciativu a od začátku ruské agrese na Ukrajině usilují, aby radnice sochu v Jiráskových sadech odstranila.
„Více než moderní technika a materiální nadvláda je ve válce důležitější mít odhodlané vijáky a schopné vedení, které se umí orientovat v dané situaci,“ dodává ale, že i zbraně hrají velkou roli.
Za první republiky psal pro katolický i vládní tiskt, v letech protektorátu patřil k novinářům podporujícím nacistickou okupační správu. A co následovalo po druhé světové válce? A po únoru 1948?
„Sabotážní akce Gunnerside byla namířená proti továrně u města Rjukan. Ta produkovala těžkou vodu, kterou využívali nacisté při snaze vyrobit jadernou bombu,“ říká příbuzný velitele operace.
V roce 1939 se Arnošt a Bedřiška Schwarzbartovi rozhodli ochránit svého patnáctiletého syna a poslali ho do Dánska. Přesto se Otto dostal do Terezína, válku ale přežil.
Podle nadace spravující muzeum se na domě objevil text odkazující na krajně pravicovou spikleneckou teorii, podle níž byl deník napsán kuličkovým perem. To se začalo používat až po 2. světové válce.
„Bude to trvat několik generací, než si lidé v Rusku připustí, co se v zemi za posledních sto let dělo," míní v rozhovoru pro iROZHLAS.cz ruská opoziční aktivistka Maria.
„Vzhledem k agresi proti svobodné a nezávislé Ukrajině nebyli představitelé Ruské federace pozváni k účasti na letošní připomínce výročí osvobození Osvětimi,“ řekl mluvčí muzea Piotr Sawicki.
Ani odpykaným trestem a službou u PTP to neskončilo. StB se ho pak snažila získat ke spolupráci, kvůli tomu musel odejít ze dvou atraktivních míst. Bedřich Zahradník přesto nevidí minulost jen černě.
Ruský zákon dovoluje podle Kommersantu používat stužku jen za účelem připomenutí dějin, během vzpomínkových akcí na počest vojenské historie nebo v zájmu vlastenecké a mravní výchovy ruských občanů.
„Kapitulace je podepsána, šeříky voní. Je po válce, ale svět už nikdy nebude jako dřív,“ píše ve své nové knize 1945: Léto běsů spisovatel Miloš Doležal.
Šéf wagnerovců svým prohlášením reagoval na zprávu jistého politika z Uralu, který tvrdí, že vězeňkyně držené ve městě Nižnij Tagil požádaly o vyslání na ukrajinskou frontu, aby pomohly ruské armádě.
Vyšetřovatelé tvrdí, že žena musela vidět a především cítit téměř stále přítomný pach z krematorií spalujících mrtvé. Obhajoba tvrdila, že se nepodařilo dostatečně prokázat, že o zvěrstvech věděla.
Vedle protiněmecké a euroskeptické rétoriky, která podle polské opozice částečně souvisí s předvolební kampaní, chtějí polské úřady opět také vymoci od Německa reparace za druhou světovou válku.
Na konci války v roce 1945 Rudolf Slánský zažíval vrchol svojí kariéry. Po šesti letech ale přišlo uvěznění a strmý pád. 70. výročí politického procesu připomíná seriál Radiožurnálu.
„Myslím, že důležité je to, že příběh byl nejen osobní, ale, že šlo o příběh, který se týkal českého člověka, mého pradědečka, který zároveň mluvil německy,“ říká oceněná Magdalena Fajtová.
Česko-německá novinářská cena se uděluje textovým, rozhlasovým a multimediálním příspěvkům, které pomohly lepšímu porozumění mezi českým a německým národem.