Kostel svatého Ducha ve Starém Městě na Uherskohradišťsku zdobí nový kříž. Jde o zvětšenou kopii velkomoravského křížku o rozměrech sedm a půl krát pět a půl metru.
K velkým obdivovatelům obou věrozvěstů patřili Karel IV. nebo třeba Marie Terezie. Naopak čeští vlastenci, kteří kráčeli ve stopách Palackého, tíhli raději k Husovi a k husitství.
Byzantské misionáře pozval na Moravu tehdejší kníže Rostislav kvůli posílení politické nezávislosti. Cyril a Metoděj po svém příchodu vytvořili nový jazyk kombinující řečtinu a staroslověnštinu.
Po atentátu na Reinharda Heydricha v květnu 1942 pomáhali Jan a Marie Sonnevendovi ukrýt parašutisty v kryptě kostela v Resslově ulici v Praze. Nově je připomíná pamětní deska v Konviktské ulici.
Při své misi šířili vzdělanost a křesťanství. Prosadili například staroslověnštinu jako oficiální jazyk, v té době tedy jako jazyk bohoslužebný, pro který Konstantin vytvořil také písmo.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier vůbec poprvé od konce války uctil památku československých parašutistů. Podle české konzulky Kristiny Larischové je nacismus stále v povědomí veřejnosti.
O křest a přijetí křesťanství žádali česká knížata již před příchodem slavných misionářů. Na významu jejich příchodu a rozmachu křesťanské víry v českých zemích to však neubírá.
Bratři přišli v polovině 9. století na Velkou Moravu, aby tam pomohli se šířením křesťanství. Svátek těchto spolupatronů Evropy připadá na 4. července.
Po atentátu začala takzvaná druhá heydrichiáda, Němci začali popravovat obyvatele protektorátu, kteří podle nich útok schvalovali nebo se na něm podíleli.
Asi 1,5 milionu korun vynesl benefiční koncert Večer lidí dobré vůle na Velehradě. Lidé přispívali prostřednictvím finančních darů a dárcovských SMS. Peníze získá například klinika v Iráku.
Českou republiku čekají dva červencové státní svátky. Oba dva dny však prodejny i obchodní řetězce zůstanou otevřené a lidé si budou moci v klidu nakoupit.
Ve většině učebnic se píše, že v roce 863 přišli misionáři Cyril a Metoděj na Moravu a začali v českých zemích šířit křesťanství. Strohý text z roku 845 ale vše trochu mění.
Moravské poutní místo Velehrad na Uherskohradišťsku hostí od úterý Dny lidí dobré vůle, které jsou jednou z největších církevních událostí v zemi. Každý rok se jich účastní desetitisíce poutníků.
Památník hrdinů heydrichiády v chrámu svatého Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze bude fungovat dál a návštěvníci do něj ani nadále nebudou platit vstupné. Vojenský historický ústav se na podmínkách provozu dohodl s pravoslavnou církví. Smlouvu ještě musí schválit rada hlavního města, kterému patří místo, kde padli strůjci atentátu na Heydricha, jako například Jozef Gabčík a Jan Kubiš.
Národní pouť a slavnostní mše dnes ukončily Dny lidí dobré vůle na slováckém Velehradě. Oslavy příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu sledovaly tisíce lidí. Obřad na zaplněném nádvoří tamní baziliky vedl kardinál Dominik Duka. Jeho celebrantem byl tradičně olomoucký arcibiskup Jan Graubner.
Dny lidí dobré vůle ve Velehradě končí. Poutní mši na oslavu svatých Cyrila a Metoděje dnes navštívilo přes dvacet tisíc lidí. Tématem bylo udržení národní kultury a návrat ke křesťanským hodnotám. Poutníky neodradilo ani nebývalé vedro.
Jedenáct set obcí nejen na Moravě dnes vyvěšuje moravskou vlajku na počest věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Od loňska se přidalo dalších dvě stě radnic. Moravská vlajka ale zavlaje i v Polsku a na Slovensku.
Psal se rok 863, když na Velkou Moravu dorazili slovanští věrozvěstové Cyril a Metoděj. Jejich příchod si připomínáme právě dnes. Bratři ze Soluně přinesli vzdělanost, prosadili staroslověnštinu a nové písmo hlaholici. Mezi lidmi si tehdy získali velké sympatie. Podle teologa Miloše Szabo, bychom na jejich odkaz neměli zapomínat ani dnes.
Na Velehradě dnes začínají tradiční Dny lidí dobré vůle. Letošní program výrazně ovlivnila tři kulatá výročí. Prvním je 1200 let od Metodějova narození, druhým sedmdesátileté výročí konce druhé světové války. A poutníci si připomenou i rovné čtvrtstoletí od velehradské návštěvy papeže Jana Pavla II.
Je Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Jejich znalost slovanštiny dává vzniknout i myšlence, že matka bratrů, kteří vytvořili hlaholici a prosadili staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk, byla zřejmě Slovanka.
Má cyrilometodějská tradice šanci stát se ideovým základem české státnosti? Proč se Konstatina a Metoděje, dvou výrazných osobností Velké Moravy, každý dovolává ve svůj prospěch? Odpovědi nejen na tyto otázky přinese Cyrilometodějský týden Univerzity Palackého v Olomouci.
Ve Znojmě můžete zajít na nejnovější výstavu věnovanou Velké Moravě. Jihomoravské muzeum ji připravilo k příležitosti 1150. výročí příchodu byzantské misie Cyrila a Metoděje na Moravu.
Na cestu dlouhou tři tisíce kilometrů se dnes vydává šestice odvážných cyklistů. Expedice s názvem Cesta k písmu projede celou trasu, kudy se na Velkou Moravu před 1150 lety dostala hlaholice Cyrila a Metoděje.
Na frenštátské radnici dnes hledali poselství předků. Marně. Tajemná schránka, která se našla v prasklém podstavci sousoší svatých Cyrila a Metoděje na Radhošti, obsahovala jen knihu o Radhošti a plakát k slovanské pouti. Žádné dobové mince ani vzkaz. Vlhkostí poničené předměty z roku 1931 si převzalo frenštátské muzeum, které už obdobné exempláře vlastní.