Byl vybudován podle sovětského vzoru a nakonec vysílal až do roku 1999 a jednoduché přijímače s jedním knoflíkem se dostaly nejen do domácností, ale také podniků či škol.
Okupace Československa v roce 1968 znamenala likvidaci všeho, co souviselo s tzv. „socialismem s lidskou tváří“, jak tomu komunisté tehdy říkali. Přišla normalizace, jejíž součástí byla i propaganda.
„Jsou to pro mě úžasné vzpomínky. Doufám, že něco jsem dal i jemu, ale rozhlas dal určitě více mně. Můj profesní život je po 45 let spojený s rozhlasem,“ říká ředitel Rozhlasu a televize Slovenska.
Režisér Jiří Mádl film staví na příběhu dvou rozdílných bratrů, které od sebe dělí deset let. Dramatické události roku 1968 je k sobě ovšem připoutají a prověří jejich sourozenecké pouto.
„Myslím, že herecká reakce v rozhlase je jako na jevišti, že si člověk nejenom nějak pomáhá, ale prožívá věci i tělem. Takže někdo má větší gesta, někdo je u mikrofonu úspornější,“ říká Viktor Preiss.
Ivan Mládek se společně s celou kapelou Banjo Band sešel s Lucií Výbornou. Společně pokřili novou desku Poslední Křeč. Také promluvil o útěku během okupace v roce 1968.
Zásah proti demonstrantům na Národní třídě si vyžádal téměř 600 zraněných. Tehdy nově vzniklé Občanské fórum téměř okamžitě spustilo rozsáhlé vyšetřování s rozpačitými výsledky.
Gel byl na konci kariéry profesorem žurnalistiky na a také překladatelem. Díky němu si můžeme v češtině přečíst třeba Twainova Dobrodružství Toma Sawyera nebo Remarqueův román Na západní frontě klid.
Česko si připomíná začátek Pražského povstání v roce 1945. Lidé se v závěru druhé světové války, pět dnů po sebevraždě nacistického vůdce Adolfa Hitlera, postavili na odpor nacistickým okupantům.
Zikmund, kterého v roce 2014 prezident Miloš Zeman vyznamenal Řádem Tomáše Garrigua Masaryka, byl známý díky cestám po světě, jež podnikl se svým spolužákem z vysoké školy Jiřím Hanzelkou.
Den tisku připadal na 21. září jako připomínka 21. září 1920, kdy poprvé vyšlo komunistické Rudé právo. Oslavy Dne tisku, rozhlasu a televize tomu odpovídaly.
Zahraniční vysílání Českého rozhlasu – stanice Radio Prague International slaví významné výročí. Přesně 85 let uplynulo od chvíle, kdy začala pravidelně vysílat.
My jsme chtěli jiný svět, stojí v podtitulu nové knihy, která se ohlíží za stopou, kterou zanechal světoznámý spisovatel Arnošt Lustig v Československém rozhlase.
Československý rozhlas začal 1. dubna 1926 v pravidelných denních dobách vysílat časové znamení. Před zpravodajskými relacemi ho slýchají lidé dodnes – jeho podoba se však několikrát změnila.
Zatímco filmaři nemohli minulý rok příliš natáčet, dopsal Jiří Mádl scénář k novému filmu. Diváci by ho měli vidět nejpozději za dva roky, kdy bude rozhlas slavit 100 let od začátku vysílání.
Federální shromáždění klíčový dokument odsouhlasilo 9. ledna 1991. Přijetím Listiny základních práv a svobod se Československo zavázalo k tomu, že bude doržovat mezinárodní standardy lidských práv.
I prostředí Rudého práva, kterého byl do roku 1968 šéfredaktorem, mu nakonec přišlo málo levé, takže stál u zrodu vypjatě levicového časopisu Tribuna. Do čela Rudého práva byl postaven znovu v 1975.
Po únorovém puči v únoru 1948 komunisté veterány RAF označovali za zrádce nebo špiony. Mnoho z nich proto z Československa emigrovalo. Další dlouhé roky strávili ve vězení nebo v pracovních táborech.
Hokejové zlato z Nagana či pravidelné komentáře v pořadu S mikrofonem za hokejem. Pestrou slovní zásobu i přesný popis děje mohli posluchači Aleše Procházky vychutnat po dlouhá léta.