Astronomové s pomocí nových pozorování a počítačových modelů zjistili, že kvasar za rok pohltí ekvivalent 370 Sluncí. Pravděpodobně jde o nejjasnější objekt ve vesmíru.
„Jihočeský kraj nemá ještě integrovanou veřejnou dopravu a do toho si rozjede projekt mezinárodního letiště, které teď nabízí jen odlet na dovolenou,“ poukazuje odborník na dopravu Jan Sůra.
„Tento výsledek poskytuje ohromující důkaz, že tento objekt je skutečně černá díra, a poskytuje cenná vodítka k pochopení toho, jak fungují takovíto obři,“ uvedl mezinárodní tým projektu.
V 70. letech Hawking zformuloval úvahu, že temná hmota, neviditelná látka, která tvoří většinu hmoty ve vesmíru, může pocházet z černých děr vytvořených v prvních okamžicích velkého třesku.
Vědci z Tchaj-wanu zkoumali hypotetickou možnost, že by civilizace kolem černé díry vytvořila takzvanou Dysonovu sféru, kterou už astronomové hledají u hvězd desítky let.
V úterý laureáty z Německa, Velké Británie a USA oznámila Královská švédská akademie věd. Polovina ceny připadne Penroseovi, druhou polovinu si rozdělí Genzel a Ghezová.
„Ta nejklíčovější otázka pro budoucnost zní, zda tyto signály spatříme přicházet ze samého počátku vesmíru,“ říká v exkluzivním rozhovor pro Český rozhlas nositel Nobelovy ceny za fyziku Kip Thorne.
Praha||Lenka Kabrhelová, Pavel Vondra, Ondřej Franta|Vesmír|Vinohradská 12
„Historie vědy se odteď rozdělí na dvě části – dobu před fotografií a dobu po fotografii.“ Čím je historicky první snímek černé díry tak přelomový? Napoví další díl podcastu Vinohradská 12.
Název Powehi navrhl Larry Kimura, profesor cizích jazyků na Havajské univerzitě ve městě Hilo. Slovo spojuje dva výrazy, které mají kořeny v havajské písni Kumulipa z 18. století o stvoření světa.
Katie Boumanové na twitteru gratulují američtí zákonodárci, její jméno se rychle zařadilo mezi trendy a zprávy o jejím podílu na mimořádném úspěchu píšou největší zpravodajské servery.
Vědci z mezinárodního projektu Event Horizon Telescope ve středu zveřejnili první snímek enormně velké černé díry, která se nachází v miliardy kilometrů vzdálené galaxii.
Vědci z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Matematického ústavu Akademie věd ČR našli řešení takzvané kvadratické gravitace, a popsali tak nový typ sférické černé díry.
Pozorování prováděli astronomové z Australské národní univerzity a dívali se přitom daleko do minulosti. Supermasivní černá díra je totiž od naší galaxie vzdálená dvanáct miliard světelných let.
Jiřího Svobodu odmala fascinovala hvězdná obloha a záhadný vesmír. Dětský sen se mu splnil, když se coby vystudovaný astronom poprvé podíval dalekohledem do vzdálených galaxií vesmíru. V Česku patří tento talentovaný mladík, kterého na škole nejvíc bavila fyzika, k předním tuzemským vědcům. Se svým výzkumem boduje i v zahraničí. Je také jedním z mladých badatelů, kteří letos získali prestižní Prémii Otty Wichterleho.
Na oběžnou dráhu Země bude dnes v podvečer vypuštěna družice, která má vědcům přinést odpovědi na otázky spojené zejména s existencí černých děr. Družice NuStar bude zkoumat vesmír pomocí speciálního rentgenového záření.
Asi každý z nás už někdy ve vědecko-fantastickém filmu viděl scénu, jak astronauta spolkne černá díra. Ve vzdálenosti 27 tisíc světelných let teď díky obřímu evropskému teleskopu astronomové pozorují něco podobného, byť se to neděje člověku. Masivní černá díra označovaná jako Sagittarius A tam do sebe rychlostí 2350 kilometrů za sekundu polyká plynový mrak.
Do Prahy se sjelo 140 astronomů a dalších odborníků na konferenci s názvem Zkoumání silné gravitace v okolí černých děr. Úvodní slovo bude mít britský vědec Paul Murdin známý u nás i díky českému vydání své knihy "Tajemství vesmíru."