Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v pátek oznámil, že vláda vyšla vstříc některým z pěti požadavků farmářů. Podle zemědělců to ale zatím není dostatečná pomoc.
Oznámené trasy počítají s příjezdem do Prahy z šesti směrů. Příjezd je v plánu kolem 5.00 tak, aby se technika sešla kolem 6.00 před ministerstvem zemědělství na blokádu, která má trvat do 15.00.
Šéf odborářů řekl, že farmáři budou pozorně sledovat, zda vláda naplní své sliby, do července, a varoval, že jsou připraveni znovu protestovat, zatímco se země připravuje na letní olympijské hry.
Demonstranti žádající lepší podmínky pro farmáře komplikují dopravu po celé Francii již několik dní a ve čtvrtek byli i v Bruselu, kde se na summitu sešli unijní lídři.
Poslední generace chce v budoucnu „častější přímou konfrontaci s těmi, kdo jsou odpovědní za ničení klimatu“, a zároveň hodlá politiky a další osoby přimět k vyjádření „veřejně a před kamerami“.
Mnozí zemědělci ve Francii, která je největším zemědělským producentem v Evropské unii, tvrdí, že čelí rostoucímu tlaku ze strany maloobchodníků na snižování cen, což ohrožuje jejich živobytí.
„Když umře nebo skončí sedlák, tak skončí i život na vesnici,“ skandují protestující farmáři. Podle novináře Roberta Šustra se cítí v Německu dlouhodobě na okraji zájmu.
Polští přepravci zboží požadují obnovení povolenek pro ukrajinské přepravní firmy. Ty nyní totiž můžou v rámci Evropské unie podnikat volně. Poláci jim cenově nemůžou konkurovat.
Podle Kyjeva je na polské straně hranice asi 3000 kamionů a zástupci obou zemí se zatím nedokázali dohodnout na podmínkách, za jakých by polští autodopravci ukončili blokádu.
Ukrajina vyzývá k ukončení blokády po informaci o smrti dvou ukrajinských řidičů čekajících v koloně. Poláky v jejich protestu podporují někteří jejich kolegové ze střední Evropy.
Polští přepravci si stěžují na nerovné podmínky při přepravě zboží na Ukrajinu. Jejich výhrady se týkají třeba elektronické fronty, do které se musí řidič přihlásit v momentě přejezdu na Ukrajinu.
„V Gaze zbývá voda, elektřina a pohonné hmoty na 24 hodin,“ a pokud nepřijde pomoc, lékaři budou jen „vystavovat úmrtní listy,“ uvedl v pondělí regionální ředitel WHO Ahmad Mandharí.
„Děláme to, protože jsme v nouzové situaci. V existenčním nebezpečí!“ uvedlo hnutí Poslední generace na sociální síti X (dříve Twitter), na které zveřejnilo také video ze své akce.
Náhorní Karabach||Ondřej Čížek|Zprávy ze světa|Svět ve 20 minutách
Jediný příjezdový koridor do oblasti je už několik měsíců zablokovaný, což má zničující následky pro tamní obyvatele, kterým dochází zásoby. Podle zpráv karabašských Arménů je situace katastrofální.
Od prosince loňského roku blokují ekologičtí aktivisté spojnici mezi Arménií a částí Náhorního Karabachu obydlenou Armény. Podle historika jde o nátlak na arménskou vládu.
Kosovská vláda uvedla, že cestujícím přijíždějícím ze Srbska budou vyměněny srbské doklady za nové identifikační průkazy vydané Prištinou s platností na tři měsíce.
Ruský prezident také řekl, že Rusko je ochotno diskutovat o způsobech, jak umožnit Ukrajině vyvážet obilí z černomořských přístavů. Rusko a Ukrajina představují třetinu celosvětových dodávek pšenice.
Blokáda ukrajinských přístavů u Černého moře může vyvolat hladomor v částech Afriky, Asie i Evropy. Na celé krizi může vydělat Rusko, i když ji invazí a následnou blokádou rozpoutalo.
Jak řekl ukrajinské televizi starosta města Vadym Bojčenko, Mariupol je pod neustálou nepřátelskou palbou, která zabíjí civilisty, ženy a děti a ničí domy a školy.
Poprvé od demonstrací přívrženců hnutí žlutých vest jsou zmobilizována i obrněná vozidla četnictva, uvedla agentura AFP. Zákaz shromažďování kolon v pátek potvrdily soudy, které zamítly dvě odvolání.
Premiér provincie Ontario vyhlásil v pátek v provincii stav nouze. To umožňuje vládě ukládat pokuty v přepočtu až 2,1 milionu korun a jeden rok vězení za nezákonné blokování kritické infrastruktury.
Separatisté blokádu zahájili před víc jak týdnem v reakci na zajetí jednoho z jejich vojáků ukrajinskou armádou. Požadovali, aby OBSE pomohla zajistit vojákovo propuštění.
O těžbě dřeva rozhodl tehdejší ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský. Aktivisté přivolali na dřevorubce policii, ta ale zasáhla právě proti aktivistům.