Bez ptáků a dalších hmyzožravců by se prales obnovoval mnohem hůř než dosud. Hmyz bez predátora by totiž víc okusoval rostliny a to by poškodilo schopnost pralesa se obnovit, zjistil tým Kateřiny Sam.
Expertům z ústavu experimentální botaniky Akademie věd a Tallinské technické univerzity se podařilo v genomu pšenice objevit rekombinační hotspot. Má pomoci s rychlejším šlechtěním odolnějších odrůd.
„Otroci představovali důležitý, možná dokonce nejdůležitější exportní artikl Velkomoravské říše a to samé platí pro vznikající ‚říši‘ přemyslovských panovníků,“ řekl historik.
Bělozubky vypadají trochu jako myši, ale špičatým čenichem připomínají spíš malé ježky nebo krtky. V Česku žily dosud dva druhy, bělozubka tmavá je ale větší a v už zahraničí vytlačila některé druhy.
Odbory dokonce zorganizovaly internetovou petici, kterou za několik dní podepsalo na tisíc vědců a vědeckých pracovníků. Obávají se politizace vědy a rušení ústavů, kvůli úsporám a majetku.
Dalších šest procent uprchlíků dítě do školy nehlásilo a tři procenta ukrajinských dětí nebyla do školy přijata. Vyplývá to ze společného průzkumu PAQ Research a Sociologického ústavu Akademie věd ČR.
Kromě železné sekery a keramické nádoby se Bánovský poklad skládal zejména ze součástí bohatého ženského kroje v podobě bronzových šperků s až dvěma tisíci jantarových korálků.
V Dolních Věstonicích na jižní Moravě je jedno z významných nalezišť skládek mamutích kostí. Na ty se zaměřil mezinárodní archeologický tým, který chce s jejich pomocí odhalit, jak žili lovci mamutů.
Zásadním aspektem výzkumu bylo podle vědců sestrojení vlastních měřicích přístrojů. Jako první výzkumný tým v Evropě využili vědci z ČVUT takzvaná měřicí vozidla.
Jde o jeden ze sedmi tzv. ambiciózních českých projektů, které vznikají s podporou Evropské kosmické agentury. Dva mikrosatelity budou analyzovat složení vesmírných nerostů přímo na oběžné dráze.
Umělá inteligence je podle Coeckelbergha užitečná například ve zdravotnictví, kde umožňuje efektivnější diagnostiku pacientů. I tam je ale potřeba, aby její výsledky kontroloval člověk.
Komplexní zprávu o dopadech změn klimatu tento týden zveřejnili vědci z projektu Evropské unie Copernicus. Vědci zmiňují, že zvyšující se extremita počasí odpovídá predikcím klimatických modelů.
Pomáhat by látky mohly také u lidí s depresemi, ischemií nebo autismem. Vědci nicméně upozorňují, že působením neurosteroidů onemocnění nezmizí, spíš se zlepší kvalita života.
„Máme spolupráci s Mezinárodním úřadem pro míry a váhy v Paříži. Každá země přispívá svými hodinami do výpočtu světového koordinovaného času,“ popisuje odborník.
„Existuje pokus, kdy byl muž do půl těla svlečený a umělá inteligence obrázek vyhodnotila jako v pořádku. A pak si nasadil podprsenku a umělá inteligence ho vyhodnotila jako vyzývavý,“ řekla expertka.
Časopis Nature zveřejnil přelomovou studii v oblasti paleogenetiky. Z DNA 20 000 let starých kostí z hrobu v Dolních Věstonicích se ukázalo, že jejich genetická stopa vymizela.
„Nepohoršuju se nad tím, že se čeština mění. Anglicismy vnímám jako něco přirozeného. I v minulosti češtinu obohatily jiné jazyky, třeba němčina,“ tvrdí Martin Šemelík z Ústavu pro jazyk český.
Katastrofa byla údajně vytvořena uměle USA a způsobena seizmickou bombou. Další dezinformace tvrdí, že zemětřesení bylo možné předpovědět. Seizmologové se shodují, že jde v obou případech o nesmysl.
Čeští vědci se podíleli na objevu vzácných protilátek blokujících koronavirus. Fungují proti všem doposud známým variantám. Objev přibližuje v reportáži Radiožurnálu vědec Daniel Růžek z Akademie věd.
Proč v Česku nepracuje ve vědě víc žen? Mezi zeměmi EU patří Česko v tomto ohledu k nejhorším. Změnit to můžou nová pravidla pro granty - šanci mají jen instituce, které podporují genderovou rovnost.