Sněmovna již loni v srpnu konstatovala, že vtrhnutí vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 do Československa bylo aktem invaze a následné okupace a bylo v rozporu s mezinárodním právem.
2:59
Wilsdruff ||Pavel Polák|Zprávy ze světa|Od stálého zpravodaje
Obyvatelé Wilsdruffu sbírají podpisy, aby zachránili 153 metrů vysoký vysílač. Zajímavé je, že právě odtud se v roce 1968 několik měsíců šířila do Československa sovětská propaganda.
Akce na potlačení protestu se kromě policie zúčastnili příslušníci armády i Lidových milic. Proti demonstrujícím použili obušky a požární stříkačky a jen v Praze bylo zadrženo a předvedeno 176 osob.
„Je skvělé, že Češi a Slováci už jsou svobodní. Za to jsme bojovali,“ říká pro Radiožurnál Pavel Litvinov, jeden z osmi statečných, kteří protestovali na Rudém náměstí proti okupaci Československa.
Nesouhlas s okupací Československa přišlo 25. srpna 1968 vyslovit na Rudé náměstí osm statečných. Většinu z nich čekaly tvrdé tresty vězení, vyhnanství nebo nucený pobyt v psychiatrické léčebně.
„Jestli mluvili lidé, kteří do roku 1989 byli členy KSČ, je třeba vědět, že museli schvalovat okupaci. Je bizarní, když mluví proti ní. To je důvod, proč jsem se k nim nepřidal,“ řekl prezident Zeman.
Premiér Andrej Babiš měl uctít padesáté výročí srpnové okupace. U tak významné události by měli nejvyšší představitelé státu být, říká předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček z ANO.
Jak se zpěvačka na vrcholu popularity cítí, když musí místo koncertů lepit pytlíky? Dá se na normalizaci nalézt něco dobrého a lze se vyhnout hořkosti, když umělec ztratí dvacet let kariéry?
Proč jsme se nepostavili proti nepřátelům? Odpověď hledal historik z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Daniel Povolný a Mikuláš Kroupa, ředitel společnosti Post Bellum.
Nebyla to jen Evropa, která v srpnu 1968 v šoku sledovala vpád vojsk do Československa. Dokument z archivu CIA ukazuje, jak vypadaly první chvíle poté, co se americký prezident dozvěděl o invazi.
Jak na okupaci v srpnu 1968 reagoval svět? Podle historika Oldřicha Tůmy bylo tolik problémů, že jsme se na stránky světových novin dostali, ale jen na pár dnů.
Hlasatel Vladimír Fišer oznámil v rozhlasu před druhou hodinou v noci na 21. srpna 1968 vstup vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Četl provolání, ve kterém vedení KSČ invazi odsoudilo.
Slovenský prezident Andrej Kiska požádal o mimořádné vystoupení ve slovenském rozhlase a televizi. Promluvit v médiích by měl 21. srpna. Informoval o tom jeho mluvčí Roman Krpelan.
Zatímco do kin vstoupí film o Janu Palachovi, Česká televize připomene na svých obrazovkách další osobnosti a příběhy, které jsou spojeny s 50 let starými událostmi sovětské okupace.
Tanky, zkrvavené vlajky a strach nebo odvaha v očích lidí. To všechno ukazuje výstava k srpnu 1968 na pražské Staroměstské radnici. Server iROZHLAS.cz přináší výběr 20 snímků.
V srpnu 1968 se odehrály desítky příběhů hrdinství a odhodlanosti. Okupace zanechala stopy nejen v náladě společnosti, ale také v domech. Co zažívaly pražské ulice a jak se za 50 let změnily?
Zeman čelí především na sociálních sítích vlně kritiky za to, že se nevyjádřil k 49. výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvu do Československa. Radiožurnál se na to zeptal jeho mluvčího Jiřího Ovčáčka.
Bylo mi 22 let, nepřemýšlel jsem o sobě jako o okupantovi. Bratrská pomoc v srpnu 1968? Utlačovali jsme a pošlapávali národ, říká Viktor Chutorskoj v exkluzivním rozhovoru pro Radiožurnál.
Osudové datum 21. srpna 1968, den vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa, si v dnešním Rusku moc nepřipomínají, a když, tak opačně, než tyto události vnímáme my. I v Rusku se ale najdou lidé, kteří toto datum nezapomenou nikdy. Vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa totiž silně ovlivnil i jejich osobní a profesní život.
