Vyjádřil se po okupaci, kdy odvaha nebyla levná, vysvětluje Zemanovo mlčení k 21. srpnu mluvčí Ovčáček
Prezident Miloš Zeman čelí především na sociálních sítích vlně kritiky za to, že se nevyjádřil k 49. výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvu do Československa. Radiožurnál se proto zeptal hradního mluvčího, proč hlava státu nevystoupila k jednomu z nejvýraznějších momentů československé historie.
Vyjádřil se pan prezident nějakým způsobem k 49. výročí okupace Československa?
Pan prezident se již vyjádřil krátce po srpnové okupaci vojsky Varšavské smlouvy 21. srpna 1968. V době, kdy odvaha nebyla levná, odmítl vyslovit souhlas s okupací a nastupující normalizací. Na základě tohoto svého statečného postoje byl propuštěn ze zaměstnání.
Tato situace se za normalizace opakovala ještě dvakrát. Jinými slovy řečeno, pan prezident se projevil odvážně v době, kdy odvaha nebyla levná, dnes se bohužel k tomuto smutnému výročí vyjadřují lidé, kteří za normalizace spokojeně chrochtali u koryta.
Vzpomínky okupanta: Bratrská pomoc v Československu? Utlačovali jsme a pošlapávali národ
Číst článek
Nebude se tedy k historické události nijak vracet?
Pan prezident, a tady hovořím ze svého hlediska, ukázal osobní příklad, jak postupovat v takových situacích. V době totality pan prezident okupaci řekl prostě ne a toto ne řekl tváří v tvář totalitní moci, to je myslím to nejdůležitější. Ve veřejném prostoru mnohdy zaznívají na adresu různých výročí planá slova a slovutné hyperboly. Říkají to ale lidé, kteří žili za normalizace v šedé zóně, nebo prostě byli součástí tehdejšího režimu, ať už komunistické strany Československa nebo přidružených stran.
Pan prezident byl za normalizace ze zaměstnání třikrát vyhozen. V prvním případě právě za nesouhlas s okupací, nevím, proč by měl víc dodávat.
Ani z pozice prezidenta republiky se tedy nehodlá k této významné události vracet?
Pan prezident se k takovým událostem vyjadřuje takřka každodenně, když hovoří o tom, že Česká republika musí být suverénní zemí, která nabídne občanům důstojný život, bude trvat na svých zásadách a nebude se před nikým ohýbat.
To je přece poselství, které pan prezident říká takřka každodenně například při svých setkáních s občany. Jednoduše naše poučení z 15. března 1939 a 21. srpna 1968 je, že se nesmíme před nikým ohýbat a toto poselství pan prezident sděluje velmi často.