Plachta nahradila předchozí velkoplošné plátno zobrazující českou a ukrajinskou vlajku, uprostřed kterých byla podobizna ruského prezidenta Vladimira Putina ve vaku na mrtvoly.
Vedení rozhlasu oznámilo také pokračování spolupráce se sociologickou společností PAQ Research na projektu Česko 2022 – Život k nezaplacení a speciální vysílání k výročí sametové revoluce.
Listopadová revoluce přehoupla Kňažka z herectví do politiky, kde nakonec působil třináct let. Dokonce kandidoval na prezidenta, vyhrála ale Zuzana Čaputová.
Samet na školách je společným projektem spolku Díky, že můžem a organizace Post Bellum. Školám nabízejí přednášky, workshopy a další aktivity do výuky.
Jazýčkem na vahách změn se stala ekologie. Lidé – zvláště pak ti, kteří žili v nejvíc znečištěných oblastech na severu Čech či Moravy – byli dokonce v přímém ohrožení života.
Podle Petra Fialy musí rychle vzniknout odpovědný kabinet. Pravděpodobný budoucí premiér se má ve středu sejít s prezidentem Zemanem. Doufá, že ze schůzky vyjde jasný harmonogram jmenování vlády
„Dědictví odvahy, hrdosti, cti a překonávání těch nejtěžších překážek pro vyšší dobro si jako studenti neseme i dnes,“ řekl předseda Studentské komory. Zdůraznil zapojení studentů do boje s pandemií.
Nejprve se na Albertově sešli studenti na povoleném shromáždění, aby uctili památku Jana Opletala. Večer se pak dav spontánně vydal na Národní třídu. Tam už režim proti lidem tvrdě zakročil.
Autoři v nich prostřednictvím osobních a rodinných příběhů s humorem i nostalgickým smutkem líčí sametovou euforii z možnosti podnikat, zakládat politická hnutí a etnoemancipační sdružení.
Česko si ve středu připomene 32 let od sametové revoluce a 82 let od uzavření vysokých škol nacisty. Historické události si Češi připomenou různými způsoby, od pietních aktů až po kulturní události.
Jako klíčové signatáři výzvy vytipovali tři priority změn, a to budování české značky, otevření země pro kvalifikované lidi ze zahraničí a udržitelnost budoucí ekonomiky.
S kamerou v ulicích upozorňuje například na nepoctivé taxikáře nebo směnárny s nevýhodnými kurzy. Často jsou mu odpovědí výhrůžky a zastrašování. „O následcích já už moc nepřemýšlím,“ říká.
Píseň, která se stala jedním ze symbolů sametové revoluce, zazpívala Aneta Langerová z balkonu Národního divadla přesně v 17 hodin a 11 minut. V Praze píseň zněla i z pouličních ampliónů.
Například v Brně studenti připravili online festival nazvaný Brněnský sedmnáctý a zlínská filharmonie připomněla výročí událostí 17. listopadu koncertem.
„Je tam takových nedostatků. Dvacet let jsem hlas netrénovala, takže nevím, proč mě tam Jirka Černý vystrčil a řekl, že by to chtělo malou modlitbičku,“ řekla Radiožurnálu Marta Kubišová.
Reportér, který pracuje pro Lidové noviny, odpovídal i na otázky o premiéru Andreji Babišovi (ANO). Pracovat v médiu, které spadá do jeho svěřenského fondu, mu nevadí, nikdo mu nediktuje, co psát.
Největší podíl respondentů, více než polovina z nich, protesty pořádané spolkem Milion chvilek pro demokracii sice zaznamenala, nevěnovala jim ale přílišnou pozornost.
Způsob oslav třicátého výročí sametové revoluce, kterou zvolil prezident Miloš Zeman, považuje za nevhodný 46 procent lidí. Naopak 43 procent dotázaných s tichou vzpomínkou hlavy státu souhlasí.
Od listopadových událostí uplynulo kulatých 30 let. Je jim v médiích věnována mimořádná pozornost a jen těžko se připomenutí tohoto výročí dá vyhnout. Vzpomíná na ně kdekdo.
Česko si připomnělo 30 let od Sametové revoluce. Je co slavit? Jak na tom jsme s demokracií? A co přinese sobotní demonstrace na Letné, kam přišlo podle organizátorů 300 000 lidí?
Premiér Andrej Babiš pronesl v neděli 17. listopadu v Národním muzeu v Praze slavnostní projev k 30. výročí sametové revoluce. Přečtěte si premiérův projev v plném znění.
Ještě dlouho to navenek vypadalo, že se v závodech nic neděje, což nebyla pravda. Ostravská huť se definitivně jako celek připojila k revolučním událostem až 2. prosince