Životní úroveň Iráčanů po válce pomalu stoupá
Irák před válkou se Spojenými státy byl sice diktátorským režimem, ale zato s funkční ekonomikou a infrastrukturou. Mnohé z toho co považovali Iráčané za každodenní samozřejmosti během války zmizelo a navrací se jen velmi pomalu.
Průměrný občan sice chudobou netrpí, ale národní ekonomika se dostala do situace, kdy se bez zahraniční pomoci nevzpamatuje. Americká invaze a následné boje povstalců s okupačními jednotkami totiž zničily velkou část infrastruktury.
Studie porovnávající vlastnictví domácích spotřebičů těsně po americké invazi a dnes ukázala, že v roce 2004 vlastnilo televizi 90 procent domácností. Dnes jsou to už prakticky všechny. Ledničkou se může stabilně pochlubit okolo 90 procent domácností.
Bývalý americký koordinátor ekonomických reforem v Iráku Charles Ries se ale nejvíc podivuje tomu, jak rychle vstoupili Iráčané do věku moderních technologií.
„Počítač vlastní polovina domácností a mobilů je v zemi zaregistrovaných skoro 20 milionů. To je prakticky jeden na každého dospělého člověka,“ uvedl.
Nedostatek elektrické energie
Stoupající životní úroveň ale brzdí například nedostatečná produkce elektřiny. Podle Riese se až v roce 2007 se podařilo dosáhnout produkce elektřiny jako před válkou.
„Během bojů byla zničena řada elektráren nebo rozvodní sítě, takže dostupnost elektřiny klesla tak o třetinu. Dnes už jsou na tom Iráčané lépe než před válkou, ale stále dochází k častým výpadkům. Problémy jsou třeba také s pitnou i užitkovou vodou nebo s odpadem,“ přiblížil.
Podle něj má ale Irák naštěstí obrovské zásoby ropy - jedny z největších na světě - ze kterých může nutnou rekonstrukci financovat. Ale i tady často naráží na problémy.
Chybějící infrastruktura
„Jeden jediný ropovod vedoucí na jih k perskému zálivu je zastaralý a na hranici svých možností. Ropovod vedoucí na sever do Turecka vlastně dodnes čelí útokům povstalců. Irák bude muset obě trasy obnovit a postavit další, aby měl rezervní kapacitu pro vývoz ropy,“ přiblížil Ries.
Experti předpokládají navýšení těžby ze současných asi 2 milionů barelů denně na 6 až 12 milionů barelů do šesti let. A Ries varuje, že v tom případě moc času nezbývá.
„Když bych to měl shrnout tak Irák má velký potenciál, ale musí ještě vyřešit jak bezpečnostní otázky, tak problémy se zastaralou nebo neexistující infrastrukturou. A pokud chce skutečně za šest let dosáhnout svých cílů v těžbě ropy, tak na tom musí začít pracovat už dnes,“ uvedl.
