Zahraniční tisk o dění v Pobřeží slonoviny
Mír v Pobřeží slonoviny pomohou zajistit jen sousední státy. Svět je rozdělen v otázce klonování lidských embryí. Moskva souhlasí s vrácením dvou Kurilských ostrovů Japonsku. Slovenský sport patnáct let po Listopadu - těmto tématům se věnuje dnešní výběr ze zahraničního tisku.
Britský týdeník The Economist se věnuje událostem v africkém Pobřeží slonoviny. Francouzi si mohou gratulovat, že zabránili chaosu v této zemi, píše The Economist. Ovšem bez pomoci by to jen těžko zvládli. Bylo zapotřebí, aby Organizace spojených národů uvalila na zemi zbrojní embargo. Efekt takových sankcí však netrvá dlouho, podotýká britský list.
Embargo totiž nemůže zabránit liberijskému tyranovi, Charlesi Taylorovi, aby nevyměňoval zbraně za diamanty. Taky nezabrání tomu, aby vzbouřencům z Pobřeží slonoviny nepomohli vyzbrojení rebelové ze sousední Guiney. Zda bude Pobřeží slonoviny ušetřeno hořkých válek, bude více záviset na sousedních státech, než na zemi samotné, domnívá se britský The Economist.
Klonovat nebo neklonovat lidská embrya? Na této otázce se svět stále nemůže shodnout. Jak píše severoamerický deník The New York Times, Bushova vláda by ráda klonování pro lékařské výzkumy povolila, ale svůj záměr nedokáže v Kongresu prosadit. V otázce klonování se totiž republikáni nedokážou shodnout ani uvnitř vlastní strany a tak není jisté, zda záměr projde v Kongresu.
Proto se Bushova vláda rozhodla, že klonování prosadí přes Organizaci spojených národů. Je to paradoxní, poznamenává americký list , že se Bush obrací na organizaci, kterou v jiných otázkách tolik kritizuje. Tento záměr ale není nejšťastnější, soudí list. Je totiž nemožné chtít po OSN souhlas s něčím, co je ve své podstatě ožehavé politické téma. Pokud se na otázce klonování neshodnou ani lidé uvnitř jednoho státu, je nemožné, aby to chtěli od mnohonárodnostní organizace.
Prakticky všechny státy odmítají reproduktivní klonování, ale když přijde řeč na klonování lidského zárodku pro výzkum nebo kvůli vyléčení nějaké choroby, mezinárodní komunita už tak jednotná není, konstatují newyorské Timesy.
Ruské deníky dnes na prvních stranách píší o překvapivém návrhu Moskvy vrátit Japonsku dva Kurilské ostrovy. Jižní část Kurilského souostroví zabrala sovětská vojska na konci druhé světové války. V roce 1956 pak Nikita Chruščov podepsal s Japonskem dohodu o navrácení čtyř ostrovů, doposud se ale tento slib nenaplnil. Až dnes přichází s vyrovnáním ruské ministerstvo zahraničí. O nečekané změně si v ruském tisku četl moskevský zpravodaj Petr Vavrouška.
Patnáct let od Listopadu - toto téma se často objevuje v českých i slovenských novinách. Slovenský deník SME si dnes vzal na mušku sport. Jaký vypadá slovenský sport po patnácti letech od pádu komunismu? A jak se liší od toho českého? Na tyto otázky se snaží slovenský deník v rozsáhlé studii odpovědět. A k čemu dochází? Slovenský sport ochořel na modlu zlata, soudí list. Patnáct let od Listopadu tu máme nedostatek odborníků, zchátralá sportoviště, podstatně méně diváků, ale máme víc olympijských medailí a nablýskaný pojem zlata je modla.
Dalším lákadlem je "vypichování" žebříčků. Zlato-stříbro-bronz, další místa jako by ani neexistovala. Ještě lepší je porovnat se v počtu medailí s ostatními zeměmi a šťastně vyzdvihnout, že za námi skončili především Češi, dodává deník. Od rozdělení Československa jako by Slováci s Čechy stále soupeřili. Touha zvítězit nad svým úspěšnějším sousedem je přitom normální, soudí deník. Ovšem slovenská snaha naráží na objektivní překážky - pro bývalou větší část společného státu hovoří bohatší tradice, lepší sportovní infrastruktura, více obyvatel a více peněz plynoucí do sportu a bohužel i větší kulturnost sportu, uzavírá slovenský list SME.
