Za zabitého Američana přibližně 200 tisíc dolarů. Ruská GRU spolupracovala roky s Tálibánem
Než se radikální hnutí Tálibán dostalo před necelými pěti lety zpět do čela Afghánistánu, bojovalo proti vládě i americkým a koaličním jednotkám dohlížejícím na pořádek v zemi. Společná investigativa serveru The Insider a deníku Der Spiegel ukázala, že část odpovědnosti jde za Ruskem, které útoky na západní jednotky finančně podporovalo.
K odhalení ruského programu v Afghánistánu pomohly investigativcům z ruského nezávislého serveru a německého deníku cestovní a telefonní záznamy, uniklá korespondence a také vyšetřovatelé z amerických nebo afghánských tajných služeb, kteří vyslýchali několik bojovníků Tálibánu.
Kreml se podle textu pokoušel navázat vztahy s radikály už v roce 2001, kvůli afghánským reformám to nakonec nevyšlo. Znovu se o navázání spolupráce Rusové pokusil kolem roku 2015. Nejprve rekrutovali spolupracovníky, následně Tálibánu posílali i zbraně a munici.
Čeští vojáci se z Afghánistánu stáhnou do konce června. Dál budou cvičit afghánské síly mimo zemi
Číst článek
Posléze přišlo Rusko s finanční nabídkou: pokud členové radikální organizace připraví o život amerického nebo koaličního vojáka, mezi kterými byli i příslušníci české armády, dostanou v průměru 200 tisíc dolarů (4,8 miliony korun). Kreml platil Tálibánu také za zabité příslušníky afghánských jednotek, částka ale byla nižší.
Příslušníci nyní již rozpadlé afghánské zpravodajské služby NDS, se kterými novináři mluvili, se domnívají, že Tálibán si tak až do stažení západních jednotek přišel až na 30 milionů dolarů, v přepočtu na 730 milionů korun.
Přímo se jim povedlo spojit tálibánské útoky s Ruskem v 17 případech. Z uvedených příkladů není zřejmé, jestli při útocích byli zraněni i Češi, Tálibán s vidinou výdělku ale útočil i na leteckou základnu Bagrám, kde české jednotky působily.
„Rusové chtěli, aby Tálibán strávil víc času vražděním Američanů a méně zabíjením Afghánců,“ domnívá se Douglas London, který mezi lety 2016 a 2018 vedl protiteroristický tým CIA v jižní a jihovýchodní Asii. Američané podle něj představovali pro Rusy větší riziko než Afghánci a zároveň se Kreml chtěl zbavit Američanů v regionu, který Rusko považuje za svou sféru vlivu. „Ruská spolupráce s Tálibánem se vyvinula z minimální podpory až ke krvácení Spojených států,“ říká London.
Ruský pas pro kurýry
Operaci řídila v Česku nechvalně proslulá jednotka GRU 29155 zodpovědná mimo jiné za výbuchy ve Vrběticích v roce 2014, otrávení novičokem Sergeje Skripala a jeho dcery ve Velké Británii v roce 2018 či za otrávení Alexeje Navalného stejnou látkou v roce 2020.
Na celou jednotku uvalila Evropská unie sankce. Přímo v Afghánistánu na průběh dohlížel Ivan Kasjaněnko, který zde působil jako vojenský atašé.
Vrbětice jsou historický zlom pro bezpečnost Česka. Ukázaly, že jsme měli pravdu, říká šéf BIS Koudelka
Číst článek
Převod peněz do země byl podle novinářů velmi sofistikovaný a procházel přes Tádžikistán, Čínu a Pákistán. S přesunem financí pomáhali i rekrutovaní afghánští kurýři. Jedním z nich byl Rahmatullah Aziz, který se dříve živil jako pašerák a pro bezpečnější převod peněz založil firmu.
Aziz, jehož celá rodina spolupracuje s GRU, získal ruský azyl a také tři pasy na tři různá jména. Nyní jezdí pravidelně do Indie, investigativci však neodhalili, za jakým účelem a zda stále jedná na příkaz ruského vojenského zpravodajství.
Kurýři se kromě Ruska usadili i v jiných zemích západní Evropy nebo Asie. Minimálně dva z nich žádali o azyl v Německu, další se pokusil vstoupit do země z Polska, úřady je ale nevpustily a azyl jim nepřiznaly.
Náhradní viník
O odměně na hlavu amerických vojáků se psalo už před rokem. Zpravodajci o tom předali zprávu v roce 2020 i tehdejšímu americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
Írán vyhlásil státní smutek. Kdo za středečními explozemi stojí, zatím úřady oficiálně nepotvrdily
Číst článek
Místo toho, aby Spojené státy zatlačily na Moskvu, si Trump ale vybral jiný cíl – Írán. O několik měsíců později dal povel k atentátu na velitele íránských revolučních gard Kásima Sulejmáního.
„Všichni měli podezření na íránské a ruské plány na zabití našich jednotek v Afghánistánu,“ líčí bývalý Trumpův poradce pro národní bezpečnost Charles Kupperman. „Ale vždy bylo jednodušší veřejně obvinit Írán, protože Trump nechtěl jít tvrdě po (ruském prezidentovi Vladimiru) Putinovi. A naše zpravodajská komunita nechtěla čelit věčné otázce: ‚Rusové nám ubližují, co s tím uděláme?‘,“ říká Kupperman.
Podobně mluví i jeden z analytiků americké CIA, který si nepřál uvést své jméno. Přestože se o tom vědělo, nemohli s tím nic dělat, aby nedošlo k eskalaci. „Nešlo o nedostatek informací, ale nebyla to priorita,“ tvrdí.
