Za násilnosti v čínském Sin-ťiangu padly další tresty smrti
Čínský soud vynesl za násilnosti v Sin-ťiangu dalších šest trestů smrti. Odsouzeným dává za vinu rozpoutání násilností, při kterých na začátku července zahynulo na 200 lidí a dalších více než 1600 utrpělo zranění.
Nejhorší etnické střety v Sin-ťiangu od vzniku Čínské lidové republiky vypukly 5. července poté, co byli na jihu Číny ubiti dva ujgurští dělníci a příslušníci této muslimské menšiny obvinili úřady z nečinnosti a nadržování většinovým Chanům.
Především studenti proti tomu onoho osudného dne v Urumči protestovali. Původně poklidná demonstrace se ale po zásahu ozbrojených sil změnila v davové řádění, zabíjeni byli nevinní civilisté, došlo k rabování obchodů a loupení. Chanové se rozhodli pomstít o dva dny později a výsledkem bylo téměř 200 mrtvých a přes 1600 zraněných.
Trestu smrti pro 12 lidí
Celkem si už před soudem v Urumči, metropoli autonomní oblasti Sin-ťiang, vyslechlo nejvyšší verdikt dvanáct osob. Poté, co bylo k trestu smrti za vraždy, žhářské útoky i rabování v pondělí odsouzeno šest Ujgurů, stejný rozsudek byl nad šesti muži vynesen i dnes. Za podíl na násilnostech pak stráví další tři muži zbytek života za mřížemi.
O soudním procesu v Číně referoval tamní zpravodaj ČRo Robert Mikoláš ve vysílání Rádia Česko
Světový kongres Ujgurů obvinil čínské úřady z toho, že obžalovaným nezajistily spravedlivý proces. Představitelé ujgurské opozice navíc tvrdí, že skutečný počet lidí, zabitých při etnických střetech v Urumči, byl kolem 800.
Po červencových násilnostech police zatkla na 700 osob, další procesy tak budou následovat.
V Urumči panuje klid
V metropoli autonomní oblasti Sin-ťiang nyní panuje klid, ve městě jsou ale rozmístěny bezpečnostní jednotky, právě kvůli prvnímu procesu s obžalovanými. Život se sice, jak se říká, vrátil do starých kolejí, napětí mezi oběma hlavními etniky však přetrvává.
Čínské úřady navíc rozhodly zbourat obchodní centrum patřící opoziční vůdkyni Rebíe Kadírové v samém centru města, kde žili i členové její početné rodiny. A současný proces, kdy většina osob odsouzených k smrti jsou právě Ujguři, na klidu určitě také nepřidá.
Problémy trvají desetiletí
Problémy mezi muslimskými Ujgury a příslušníky většinového etnika Chanů, tedy Číňanů, existují už desetiletí a jejich kořeny jsou historické i ekonomické povahy. Číňané o tuto oblast usilovali od začátku našeho letopočtu.
Ve 20. století, konkrétně ve 40. letech, na území této dnes autonomní oblasti krátkodobě vznikly dvě republiky, Východní Turkestán. Definitivně ale byla připojena k ČLR v roce jejího vzniku, tedy v roce 1949, kdy Sin-ťiang vojensky připojil Mao Ce-tung.
Sin-ťiang je bohatý na suroviny, zejména ropu a zemní plyn. Mluvilo se o něm jako o Saúdské Arábii této části Asie a rozvíjející se těžba znamenala i velký příliv Číňanů, ať už dělníků, ale i obchodníků a dalších, protože se oblast hospodářsky prudce rozvíjela.
Dnes tak tvoří Ujguři a Chanové prakticky dvě stejně početné skupiny, obě etnika mají asi 8 milionů obyvatel. V každém případě jsou Ujguři ve své původní zemi už de facto menšinou.
