100 let slaví Češi na lyceu v malebném francouzském Nîmes. Ve Francii studoval i Jiří Voskovec
Česká sekce na lyceu ve francouzském městě Nîmes slaví už sto let. Každoročně tam přijíždějí vybrané české studentky, které v malebném městě, kterému se přezdívá francouzský Řím, stráví tři roky. Studium končí maturitou uznávanou v Česku i ve Francii. České studentky slavily kulaté výročí českou kuchyní a francouzskou adaptací hry Divadla Járy Cimrmana Vražda v salonním coupé.
„Říkaly jsme si, že by bylo dobré zahrát něco pro Čechy i Francouze, co jim to představí naši kulturu, a že to nebude nic vážného, jako kdybychom hrály Maryšu. Na to bychom se asi taky necítily,“ říká studentka Kateřina Brtníková, která v divadelní inscenaci ztvárnila roli inspektora Trachty.
„Studentky české sekce hru přeložily do francouzštiny a připravily. Jejich představení mělo vysokou úroveň. Velmi jsme se bavili,“ řekl Pascal Lorblanchet, ředitel lycea Alfonse Daudeta.
Škola každý rok hostí 12 českých studentů. Zatímco dřív do Nîmes přijížděli čeští chlapci, od 90. let na tamní lyceu s Francouzi studují české dívky. „Jejich úroveň je naprosto mimořádná. České studentky mají lepší výsledky než francouzští žáci – a to i ve francouzštině. Je to úžasné,“ dodal Lorblanchet.
„Měla jsem ráda francouzštinu a taky jsem chtěla zažít velké dobrodružství na celé tři roky,“ říká Benedikta, česká studentka francouzského lycea.
Studentky, které chtějí odjet do Nîmes, musí uspět v písemném testu a v pohovoru. Vybírá je speciální komise, potvrzuje předsedkyně asociace bývalých studentů českých sekcí ve Francii Kristýna Křížová
„My jsme byly první svobodný ročník po návratu svobody do Československa. Přijely jsme z Československa, ale maturitu jsme skládaly v období samostatné České republiky. Myslím, že to bylo emotivní nejen pro nás, ale i pro naše rodiče, kteří si pamatovali rok 1968 a nebyli si jistí, jestli se jedná jenom o takové okénko, které se zase zavře, anebo jestli svoboda a možnosti studia pro novou generaci přetrvají,“ vzpomíná Křížová.
Frankofonní elity
Česká sekce v Nîmes je teď bez přerušení otevřená přes 30 let, což je vůbec nejdéle ve své historii. V minulosti byla zavřená kvůli válkám a kvůli okupaci Československa. Jako první ve Francii vznikla česká sekce v Dijonu. Na tamní Carnotovo lyceum chodil i herec Jiří Voskovec.
Československé hrdiny připomíná výstava v Paříži. Bránili Francii před nacisty, pak uprchli do Londýna
Číst článek
„Máš pravdu, člověče, ten Dijon měl zvláštní kouzlo. Něco podivně nostalgického ještě vedle faktu, že jsme byli tak mladí – snad proto, že jsme tak mladí byli venku z domova a že nám to Burgundsko, po kterém se mi stýská, kdykoli cítím kouř z krbu třeba někde v pensylvánském dešti, otvíralo okno do světa, který jsme si představovali krásnější, než je. Ale je krásnej dost,“ psal Jiří Voskovec, který emigroval do Spojených států, svému příteli a bývalému spolužákovi z Dijonu Jaroslavu Trnkovi.
Francie a Československo vytvořily československé sekce krátce po první světové válce, která zdecimovala celé generace. Praha chtěla spojením s Francií doložit příslušnost k západním demokraciím. Paříž si od československých sekcí slibovala posílení vlivu ve střední Evropě, potvrzuje francouzský historik Antoine Mares.
„Pro Francii byla velmi zajímavá perspektiva mít v Československu frankofonní a frankofilní elity. Pro Čechy bylo zase důležité vychovávat nové elity, které by nebyly ovlivněné německým světem,“ vysvětluje.
Vznik Československa i lycea
Československé sekce by ve Francii nevznikly bez přispění francouzského historika a rodáka z Nîmes Ernesta Denise, který se zasloužil i o vznik Československa.
Pláže, maják a plameňáci. Do francouzského letoviska Palavas jezdí odpočívat boháči z Montpellier
Číst článek
„Po myšlenku vzniku nového státu musíte získat celospolečenskou podporu velmocí. Tohle byla historická role Ernesta Denise, který zpopularizoval Československo,“ říká náměstek ministerstva školství Jaroslav Miller. Podle něj je projekt českých sekcí ve Francii unikátní a vzbudil ohlasy i na nedávné globální konferenci zemí OECD v Singapuru.
„Česko-francouzská spolupráci velice rezonovala v Singapuru. Singapurský ministr mě poprosil, abych mu poslal podrobnosti tohoto programu, který mu přišel inspirující pro region jihovýchodní Asie,“ dodává.
Sílu programu českých sekcí ve Francii dokládají nejen jeho světového ohlasy a kulaté výročí, ale taky pouto, které si čeští studenti a studentky vytvářejí k Francii. Bývalá česká absolventka nimského lycea Lucie Pára pojmenovala své dva syny po Francouzích spjatých s českou sekcí v Nîmes.
„Náš nejstarší rodák podle lycea Alfonse Daudeta a druhý syn se jmenuje Ernest podle Ernesta Denise,“ uzavírá Pára, která po studiích v Nîmes pokračovala na vysoké škole v Paříži a jejíž matka, Markéta Šafránková, vychovala v Česku generace francouzských mluvčích.
