Mír závisí na ‚smysluplné diskusi‘. Rusko chce krizi na Ukrajině řešit diplomaticky, tvrdí Putin
Rusko je otevřené politickému a diplomatickému řešení ukrajinské krize, tvrdí ruský prezident Vladimir Putin v příspěvku pro čínské noviny Žen-min ž'-pao, jehož anglický překlad zveřejnil Kreml. Rusko-čínské vztahy jsou na nejvyšší úrovni v historii, vyjadřuje v textu své další přesvědčení Putin, který se má v pondělí v Moskvě sejít s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Jeho postoje popisuje článek v ruském listu Rossijskaja gazeta.
Putin, který loni v únoru zahájil rozsáhlou invazi Ukrajiny, v příspěvku opakuje svá dřívější tvrzení o tom, že krizi na Ukrajině vyprovokoval a nadále usilovně podněcuje Západ. Poznamenává také, že budoucnost mírového procesu závisí výhradně na vůli zahájit „smysluplnou diskusi s ohledem na současnou geopolitickou realitu“.
Politik, na něhož Mezinárodní trestní soud v pátek vydal zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska, v textu dále oceňuje „vyvážený postoj“, který Čína zaujala k „událostem na Ukrajině“, a vítá její připravenost přispět k urovnání krize.
Pokrok ve vzájemných vtazích Ruska a Číny považuje Putin za impozantní. Zvláštní povahu rusko-čínského partnerství podle něj potvrzuje i návštěva čínského prezidenta, od které má velká očekávání.
Článek pokračuje pod online reportáží.
Si, kterého tento měsíc čínský parlament zvolil prezidentem na bezprecedentní třetí funkční období, ve svém textu pro ruské noviny zase píše o tom, že čínsko-ruské vztahy se vyvíjí podle jasné historické logiky, dynamicky se rozvíjí na všech frontách a postupně vstupují do nové éry. Za cíle své návštěvy Ruska označuje posílení přátelství, spolupráce a míru.
Prigožinův vliv slábne. Začal boj o jeho život – politický a možná i ten skutečný
Číst článek
Pokud jde o válku na Ukrajině, Si tvrdí, že neexistuje jednoduché řešení pro složitou otázku a že jeho země důsledně zaujímá „objektivní a nestranný postoj“ a snaží se podporovat mírová jednání. Píše také o nutnosti respektovat zásady Charty OSN a legitimní bezpečnostní zájmy všech států.
Agentura AP třídenní návštěvu Si Ťin-pchinga vnímá jako významnou diplomatickou podporu ruskému prezidentovi v jeho konfrontaci se Západem.
Peking se oficiálně k válce staví neutrálně, vpád ruských vojsk na Ukrajinu ale odmítl odsoudit a Spojené státy se obávají, že by mohl Rusku začít poskytovat vojenskou pomoc, včetně zbraní a munice.
Jediný pokus
Prezident Petr Pavel v rozhovoru pro polský list Rzeczpospolita vyjádřil přesvědčení, že zájem Spojených států o Ukrajinu a výše jejich pomoci může v příštím roce klesnout. Až poklesne americký zájem, stane se tak podle něj i u mnoha evropských zemí.
Spojené státy čeká příští rok kampaň před podzimními prezidentskými volbami. Právě během ní se podle Pavla pozornost politiků i tamní veřejnosti soustředí převážně na domácí témata, a může se tak stát, že americký zájem o Ukrajinu klesne.
Ukrajina bude podle Pavla mít jen jeden pokus na zásadní protiofenzivu, kterou by podle něj Kyjev měl zahájit během několika měsíců. Pokud se nezdaří, bude nesmírně obtížné získat finance na další, dodal prezident.
„Po příští zimě bude nesmírně obtížné udržet současnou úroveň pomoci,“ je přesvědčen Pavel. Únava z války, která pokračuje třináctým měsícem, nespočívá podle něj jen ve vyčerpání lidských zdrojů a techniky či zničení infrastruktury na Ukrajině, ale také v únavě zemí, které pomoc poskytují.